Třetí místo a speciální cenu Womans for inovations získaly vědkyně ústavu CXI Technické univerzity v Liberci (TUL) Pavlína Konopáčová a Karolína Morávková v českém výběru soutěže Falling Walls Lab. Obě vědkyně se v soutěži utkaly se třinácti mladými vědci a inovátory z celé České republiky, jejichž výzkumy mají potenciál bořit zdi a přinášet řešení na výzvy současného světa. Jejich umístění je velkým úspěchem libereckého výzkumu.

Vzácné renesanční busty vytvořené z bílého carrarského mramoru vystavuje v rámci výstavy „Vzácná návštěva“ státní hrad a zámek Frýdlant. Zobrazují čtveřici panovníků spojených s habsburským rodem Markétu Rakouskou, jejího manžela Filiberta II., jejího synovce Karla V. a bratrance císaře Rudolfa II., Viléma V. Jde přitom o busty, které byly až dosud buď uloženy v depozitáři Národního památkového ústavu (NPÚ) a nebo vystaveny v rámci prohlídkové trasy na Sychrově. Jenže nikdo přesně netušil, koho představují. Teprve díky výzkumu v rámci projektu Ad unicum se podařilo nejen identifikovat, koho busty představují, ale ve třech případech určit i jejich autora. Výrazně se tím mění i jejich finanční zhodnocení, každá busta má nyní hodnotu v řádu desítek milionů korun.

Výzkum agentury Response:Now pro Garanční systém finančního trhu ukázal, že 73 % české populace ve věku 18 až 65 let ví, že jsou vklady fyzických osob v českých bankách pojištěny.

Nejen vysvětlení, ale i konkrétní a naprosto originální podoby se díky Technické univerzitě v Liberci (TUL) dočká veřejnosti dosud téměř neznámý pojem apidomek, který je možné přeložit jako včelí domek. Jde o drobnou stavbu, ve které jednak žijí včely, ale má sloužit i ke zklidnění, léčbě a rehabilitaci lidí pomocí včel a včelích produktů. Jedna vyroste díky doktorandu fakulty umění a architektury TUL Eduardu Seibertovi v létě v kampusu liberecké univerzity. Na jejím originálním vzezření pracoval přes rok a umístí do ní včely, které dnes chová přímo v areálu univerzity.

Nevšední vánoční dárek si v noci z 24. na 25. prosince nadělil liberecký vědec Martin Mašek z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky (AV ČR). Objevil totiž novou kometu. Je tak po 24 letech teprve druhým astronomem samostatné České republiky, kterému se to podařilo. Kometa je předběžně označena MAS0019. Oficiální název komety bude teprve oznámen, dle zvyklostí by se mohla jmenovat po svém objeviteli.

Se světovým unikátem, který zahřeje nohy fotbalistů v zimním období na střídačkách, přišla katedra hodnocení textilií Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Na základě nápadu jednoho z fotbalistů, který každou zimu trpěl ledovými nohami v kopačkách, vyvinula speciální chytrý návlek s aktivním zahříváním a nanovrstvou. Fotbalisté si do něj mohou vlézt na střídačce přímo v kopačkách a jednoduše si zapojením powerbanky ve vaku „zatopit“. Nápad může přinést tepelný komfort pro malé i velké fotbalové kluby nejen v České republice, ale cílí i na zahraničí. V budoucnu by pak mohl speciální vak sloužit i dalším cílovým skupinám, například lidem na vozíku nebo seniorům.

Už našla uplatnění ve stavebnictví i nábytkářství. Teď má deska z recyklovaného textilního materiálu, kterou loni vyvinula Technická univerzita v Liberci, premiéru i na výtvarné scéně. Konkrétně v jablonecké Galerii N, kde je k vidění na výstavě Martina Hofmana nazvané Recyklus.

Aktuální etapa dlouhodobého mezinárodního průzkumu životního stylu dětí prokázala v České republice výrazně znepokojivé výsledky ve spojitosti se školní výukou a atmosférou ve vzdělávacích institucích. Řešitelský tým z Univerzity Palackého například zjistil, že značná část dětí se cítí pod tlakem, nedůvěřuje učitelům a v neposlední řadě nevnímá podporu u svých vrstevníků. V této kategorii jsou hodnoty nejhorší ze všech 45 zemí zapojených do studie.

Dospívající tráví na sociálních sítích a hraním online her čím dál více času. Mezi jedenáctiletými dětmi v Česku přibývá těch, které jsou na těchto činnostech závislé. Poukazují na to data, která jsou součástí rozsáhlé studie Světové zdravotnické organizace (WHO). Data výzkumníci shromáždili mezi dětmi z České republiky ve věku 11 až 15 let, následně je srovnali s dalšími 280 tisíci dětmi ze 44 zemí světa. 

Používání digitálních technologií může mít na dospívající a jejich pohodu jak negativní, tak pozitivní dopady, vždy záleží na individuálním psychologickém nastavení konkrétního člověka. Vyplývá to z výsledků 11 studií Interdisciplinárního týmu pro výzkum internetu a společnosti (IRTIS), který působí na Masarykově univerzitě v Brně. Spíše než jednoduché odpovědi výzkumníci přinesli varování před unáhlenými soudy na adresu mobilů či sociálních sítí. Kompletní shrnutí studií je na webu univerzity.