Prázdninový tip: Na kole po stopách pašeráků poznejte příhraničí

Po cestě narazíte na pozoruhodná zastavení naučné stezky zaměřená na historii kraje a život v něm, přírodní zajímavosti i ochranu životního prostředí, přírody a krajiny. Na německé straně lze navázat na značené turistické cesty a naučnou stezku Po stopách hornictví.

Z německé obce Hartau neboli Hartava vede cesta přes česko-německé hranice do Hrádku nad Nisou, odtamtud do Oldřichova na Hranicích a dále do Uhelné. Přes Horní Vítkov pak trasa míří do Albrechtic u Frýdlantu a severním směrem přes Heřmanice, Kunratice a Višňovou do Filipovky a k česko-polským hranicím u Andělky.

Poznat můžete místní městečka a obce a cestou se vykoupat v bývalém zatopeném lomu Kristýna. Obdivovat můžete i přírodní rezervaci Meandry Smědé.

Hartava
Hartava leží na úpatí Přírodního parku Žitavské hory a je částí města Žitava. Pamětihodností a znakem města je vodovodní domek zvaný Röhrhäusel z roku 1726, který zásoboval až do 19. století Žitavu vodou.

Hrádek nad Nisou
Město leží na okraji Lužických hor v Žitavské pánvi na Trojmezí Čech, Německa a Polska. Hrádek je pokládán za nejstarší osídlené místo v údolí Nisy. Již v 10. století zde žily slovanské lužicko-srbské kmeny. Nachází se zde kostel sv. Bartoloměje z 18. století, Chrám Pokoje v novogotickém stylu z let 1900 až 1901, středověká studna a také multifunkční centrum Brána Trojzemí, ve kterém jsou mimo jiné vystaveny ostatky takzvaného hrádeckého vampýra, muže záhadně pohřbeného ve 14. století.

Uhelná
Menší vesnice založena roku 1720 pro řemeslníky vyrábějící dřevěné uhlí, dnes součást města Hrádek nad Nisou. Leží na kopci Vřesový vrch přímo na hranici s Polskem. Stojí zde několik původních domů, nejzajímavější je hrázděný dům číslo 4. V jeho sousedství vyrostl hrázděný dům ještě jeden, tentokrát nový a moderní. Ozdobou obce je zrenovovaná kaple Panny Marie Pomocné, která unikla zkáze. Celou osadu zdobí lipová stromořadí. Mezi místní zajímavosti patří i nedaleký větrný mlýn přestavěný na penzion či pískovcový lom.

Lysý vrch
Lysý vrch se nachází v jihozápadním podhůří Jizerských hor v místě přechodu k žitavské pánvi. Na východním svahu v roce 1830 postavil Eduardem Zücklerem větrný mlýn, který byl poničen Prusy během prusko-rakouské války v roce 1866. Dodnes se dochovalo pouze torzo, přibyly větrné elektrárny.

Heřmanice
Prastará lenní ves je známá již od 14. století, založena byla v roce 1375. Název obce Heřmanice se vyvinul z původního názvu – ves lidí Hermanových. V obci se dochovalo mnoho domů stavěných hornolužickou hrázděnou lidovou architekturou. K přírodním zajímavostem patří bývalý čedičový lom. Vyhledávanou raritou je přírodní památka Kodešova skála. Skála z černého čediče vytváří efekt zvaný varhany – pětihranné sloupky jsou poskládány jeden vedle druhého. V blízkosti obce stojí nová dřevěná rozhledna, známý je i sklářský ateliér.

Višňová
Obec se rozkládá se v lukách okolo říčky Smědé, je pro ni charakteristická velmi malá nadmořská výška, okolo 250 metrů nad mořem. Poprvé byla zmiňovaná kolem roku 1334 a až do počátku 18. století byla v majetku lenních pánů podléhajících majitelům frýdlantského panství. Přímo z obce pocházel rod Weigsdorfů, podle kterých se obec až do roku 1945 nazývala. Zajímavostí je soubor hornolužické architektury z 18. a 19. století. Západně od vsi je bizarní skalní skupina Pohanské kameny. V obci Andělka, která spadá pod Višňovou, je kostel sv. Anny z konce 18. století, ve kterém se pořádají koncerty a je zároveň poutním místem. Hned u kostela se nachází jeden ze čtyř smírčích křížů na Frýdlantsku.