Může zachránit zuby. Vědci univerzity v Liberci s odborníky vyvinuli probiotickou nanonit
Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které pomáhají potlačovat bakterie spojené se záněty dásní a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy. V tiskové zprávě o tom informoval Jiří Erlebach, mluvčí Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, kde dentální nanonit testovali. Na českém trhu by se mohla objevit příští rok.
Nová dentální nanonit byla vytvořena ze splétaných nanovláken nanesených na mikrovlákenný základ. Vyvinul ji tým Evy Kuželové Košťákové z libereckého oddělení bioinženýrství katedry chemie, kde v minulosti vyvinuli kromě jiného také třeba speciální nanovlákenný materiál pro kryty ran, který podporuje hojení. Ocenění získal také jejich unikátní kompozit, který umí zpevnit poškozenou cévu a časem se v těle rozpadne. Na vývoji a testování nanoniti se podílela firma Wikinomist a také odborníci z Mikrobiologického ústavu Fakultní nemocnice u sv. Anny nebo vědci z Univerzity obrany.
Specifická struktura materiálu nanoniti umožňuje aplikovat na vlákna probiotickou kulturu a zároveň zachovat její životaschopnost. Podle výzkumníků je nanonit na pohled i při používání téměř nerozeznatelná od běžné zubní nitě, takže ji mohou lidé využívat i při běžné domácí péči o zuby. "Probiotika se dostanou do dásňového žlábku současně s mechanickým čistěním zubu, takže má vlastně dva účinky v jednom," uvedl parodontolog a vědec Filip Hromčík z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Mikroskopický snímek nově vyvinuté nanonitě. Fotografii pořídil výzkumný tým z Technické univerzity Liberec
Parodntóza (odborně parodontitida) patří mezi nejčastější chronická onemocnění dutiny ústní. Podle lékařů se obvykle začíná projevovat mezi 35. a 45. rokem života. V počátečních fázích se projevuje zejména krvácením dásní, zápachem z úst nebo úbytkem kosti. "Pokud se její nástup nezachytí, onemocnění postupuje tiše dál a v pozdějším věku může vést až ke ztrátě zubů," řekl Hromčík. Kromě nedostatečné hygieny mohou její rozvoj ovlivnit také kouření, některá onemocnění, stres, oslabená imunita nebo hormonální změny.
Zubní nit je podle zdravotníků produktem, který kromě profesionálů - tedy dentálních hygienistek nebo lékařů, zvládnou použít i samotní pacienti v pohodlí domova. Dá se používat pravidelně a dlouhodobě, což má na zdraví zubů a dásní největší efekt. "Analýzou orálního mikrobiomu u pacientů, kteří používali naši dentální nanonit, jsme objektivně prokázali bezprostřední i dlouhodobý efekt po její aplikaci," dodala molekulární genetička Petra Bořilová Linhartová z centra RECETOX Masarykovy univerzity.
