Z kalových plynů biopalivo? Takové testuje čistírna vod v České Lípě
Po vzoru projektu v Brně se v České Lípě pustili do testování biopaliva vyrobeného z kalových plynů a to konkrétně v čistírně odpadních vod.
V čistírně odpadních vod v České Lípě testují výrobu biopaliva z kalových plynů. Vyrobený plyn obsahuje přes 90 procent metanu a může být alternativou ke stlačenému zemnímu plynu (CNG) a pohánět automobily. V západní Evropě je už podobná výroba bioplynu v čistírnách odpadních vod či bioplynových stanicích poměrně rozšířená, v Česku je na počátku, řekl Marek Bobák ze společnosti MemBrain, která na vývoji technologie už deset let pracuje.
Českolipská čistička vyprodukuje za hodinu 50 až 60 metrů krychlových kalového plynu, který dnes spaluje v kogenerační jednotce, kde vyrábí teplo a elektrickou energii. V budoucnu by se dalo z tohoto množství vyrobit kolem 25 až 30 metrů krychlových biopaliva, které lze míchat se zemním plynem nebo tankovat do automobilů. Třeba autobus ujede s takovým množstvím v průměru zhruba 50 kilometrů. „Zatím se ale systém testuje, a tak se vyrobený plyn také spaluje v kogenerační jednotce,“ řekl Marek Bobák.
Zkušební provoz v České Lípě navazuje na úspěšný projekt v Brně, který vyhrál cenu E.ON Energy Globe 2019. Zkoušky v České Lípě mají podle Bobáka ukázat, že technologie je využitelná i v menších městech a obcích a také v osobní dopravě. Zároveň nabízí řešení, jak efektivně s jakýmkoliv bioodpadem nakládat. V Česku se ročně vyprodukuje zhruba milion tun bioodpadu a 150.000 tun kalů v sušině. Ne všechny tyto odpady lze využít v kompostárnách, technologie tak nabízí jejich efektivní využití.
Návratnost investice do zařízení odhadují ve firmě MemBrain na tři až osm let v závislosti na aktuálních cenách biometanu a BioCNG. V Česku je v současné době přes 500 bioplynových stanic a čistíren odpadních vod a v souvislosti se zpřísněním podmínek pro nakládání s odpady se předpokládá vznik dalších. „Náš projekt má ukázat, že produkovaný odpad je možné přeměnit na velmi čisté palivo využitelné jak v místě vzniku, tak i na vzdálených místech připojených na distribuční síť zemního plynu,“ dodal Luboš Novák majitel skupiny MEGA, do níž výzkumné centrum MemBrain patří.
