Neděle, 23. listopadu 2025, 09:50
Když se řekne veterina, asi každý si představí doktora v bílé haleně a s fonendoskopem kolem krku, jak ošetřuje psa, kočku, možná králíka. V malé jablonecké ordinaci VetNAC ale můžete v čekárně usednout naproti papouškovi, po očku vás bude pozorovat leguán a z přepravky vystrkovat čenich třeba ježek. Proč se veterinářka Barbora Kykalová rozhodla jít právě tímto směrem, se rozpovídala v rozhovoru pro Libereckou Drbnu.

Z velké části jsou našimi pacienty drobní savci jako jsou králíci, morčata, činčily. Z plazů to bývají například leguáni, chameleoni, želvy a z ptáků mě aktuálně napadají papoušci nebo dravci. Kromě nich ale zhruba polovinu našich pacientů stále tvoří nejběžnější domácí mazlíčci – psi a kočky.
Určitě. Jako malá jsem mívala doma osmáky a morčátka. Hodně mě v mém vztahu ke zvířatům ovlivnila má babička.
Veterinární lékařka Barbora Kykalová vystudovala Veterinární univerzitu v Brně. Absolvovala několik zahraničních stáží a v na kanadské univerzitě v Saint-Hyacinthe získala titul IPSAV v medicíně exotických zvířat.
Po absolvování univerzity se může každý absolvent rozhodnout, čemu se chce věnovat. Obecně ale ani šestileté studium nedokáže poskytnout ve všech směrech dostatek praxe a znalostí, proto jsem se snažila absolvovat co nejvíce stáží v zahraničí.
Rok jsem strávila na univerzitě v Lyonu, pracovala jsem na veterinárních klinikách v Paříži a belgickém Manage a po studiu jsem na rok odjela do Kanady. Zde jsme měla možnost nasbírat spoustu informací na oddělní specializovaném na exotická zvířata.
Ne, věděla jsem, že tímhle směrem jít nechci. V Kanadě jsem měla možnost nahlédnout i do prostředí zoologických zahrad a mořských světů. Veterinář v zoologické zahradě musí pečovat o ještě daleko více nejrůznějších druhů s rozdílnou anatomií a fyziologií.
Práce se zvířaty jako takovými. Samozřejmě nejhezčí pocit je, když se podaří zvíře vyléčit a je zase zdravé a šťastné.
Záleží na zákroku, ale ano. Běžně operujeme i zvířátka, která váží sotva pár gramů, třeba křečka nebo andulku. Samozřejmě ale děláme i běžné zákroky jako jsou kastrace samců i samic u psů nebo koček.
Nevím proč, ale jako první mě napadla samička králíka Annie. Šla na běžnou kastraci a při tomto zákroku jsme zjistili, že má zároveň apendicitidu, tedy zánět slepého střeva. Šlo o náhodný nález, ale kdybychom to neobjevili, už by tu možná nebyla.
Napadá mě přijímání potravy. Zatímco pes a kočka, když mají nějaké trávicí obtíže nebo problém s příjmem stravy, může majitel den dva většinou počkat, u králíků a morčat jde už o akutní stav.
Co je také důležité a zajímavé, je, že exotická zvířata zpravidla nemusí vykazovat žádné klinické příznaky, i když jsou nemocná. Často vidím případy, kdy je zvířátko už hodně nemocné a majitel si skoro ničeho nevšiml. A bohužel je to normální, protože ve volné přírodě takový tvor také nemůže ukazovat svou slabost, protože by ho predátor okamžitě zabil.
Záleží, o jaký konkrétní druh a zdravotní záležitost se jedná. Určitě nedokážeme obsáhnout naprosto vše. Proto je pro nás klíčová spolupráce s dalšími kolegy a specialisty, kam případně pacienty odkážeme.
Tomu se snažíme zabránit, i když ne vždy se to samozřejmě podaří. U pejsků s oblibou používáme pamlsky nebo lízací podložky, kočičky zase dobře reagují na feromonové spreje. U plazů a ptáků pro změnu dbáme na dostatek tepla. Případně u hodně bojácných kočiček je možné podat před návštěvou ordinace lék, který jim pomůže se trochu uvolnit a celý průběh vyšetření lépe zvládnout.
Ano, takovým naším heslem, kterým se snažím denně řídit je: "Každý mazlíček je pro nás jedinečný". Každému pacientovi se v naší ordinaci snažíme věnovat dostatek času a udělat pro jeho komfort maximum.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám