V Jablonci nad Nisou vyvíjejí unikátní vodíkový motor. První zamíří do Japonska

V jabloneckém závodě v současnosti finišují práce na prvním prototypu. “Vycházet bude z modelové řady Cento s výkonem přibližně 100–150 kW. První funkční prototyp bude představen do konce letošního roku, přičemž jeho plné nasazení je plánováno již na rok 2027,” říká Ladislav Zeman, generální ředitel strojírensko-energetické skupiny TEDOM.

Přestože vodíkový trh je podle něj u nás teprve v plenkách, TEDOM má v současnosti již prvního zájemce o kogenerační jednotku na vodíkový pohon. “První dvě vodíkové kogenerační jednotky tak budou v průběhu příštího roku směřovat k zákazníkovi v Japonsku, ale TEDOM již eviduje i další zájemce. Nulové emise mimo jiné znamenají, že mohou vyrábět energii i tam, kde by nebyl provoz klasického spalovacího motoru povolen. Sériová výroba v této oblasti navíc zatím neexistuje a TEDOM se tak může stát součástí světové špičky v oblasti vodíkových motorů,” dodává Zeman.

„Výroba elektřiny a tepla z vodíku dnes pochopitelně není z ekonomických důvodů masově rozšířená. Přesto je pro nás klíčové začít s vývojem právě teď, tedy v momentě, kdy se celý trh teprve formuje,“ zmiňuje dále generální ředitel strojírensko-energetické skupiny TEDOM. „Jako lídři kogeneračního trhu víme, že včasný vstup do vodíkového segmentu nám umožní sehrát zásadní roli v nadcházející éře post-fosilní energetiky.“

Jednou z klíčových konkurenčních výhod skupiny podle něj je, že si vodíkový motor vyvíjí TEDOM kompletně sám. “Od návrhu až po řízení v našem výrobním závodě v Jablonci nad Nisou. Díky tomu máme plnou kontrolu nad jeho výkonem, spolehlivostí i bezpečností a můžeme garantovat stabilní a efektivní provoz. Navazujeme přitom na dlouholeté zkušenosti s vývojem motorů a jejich řízením, které nyní přenášíme do vodíkových technologií,“ vysvětluje Zeman.

TEDOM letos zároveň posílil své aktivity v oblasti vodíkových technologií vstupem do České vodíkové technologické platformy HYTEP. Členství TEDOMu umožňuje aktivně se podílet na formování trhu, sdílení know-how i spolupráci s dalšími průmyslovými a výzkumnými partnery v oblasti bezemisní energetiky.

Palivo budoucnosti

Vyrábět vodík je drahé, situace se však rychle mění. “O tom, že se jedná o palivo budoucnosti již nikdo nepochybuje. Vodík se dnes vyrábí zhruba z 99 % pomocí parciální oxidace zemního plynu. Takzvaný šedý vodík však zanechává poměrně velkou stopu v podobě produkovaného CO2 při výrobě. Nízkoemisní vodík získaný elektrolýzou z obnovitelných zdrojů je sice výrazně dražší, ale nabízí řadu výhod – využití v těžkém průmyslu či dopravě. Výroba může zužitkovávat přebytky OZE, sám může vyrábět energii jako záložní zdroj,” podotýká Zeman.

Česká Národní vodíková strategie počítá do roku 2030 s instalací 400 MWe elektrolyzérů a roční výrobou až 20 000 tun obnovitelného vodíku. Vedle klasické elektrolýzy se v Česku rozvíjejí také alternativní metody jako pyrolýza plastového či organického odpadu. Ty umožňují současně vyrábět nízkouhlíkový vodík a zpracovávat obtížně recyklovatelné materiály, čímž naplňují cíle cirkulární ekonomiky i snižování emisí.

Globální poptávka prudce roste

Vodík má namířeno stát se globální průmyslovou komoditu. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) dosáhla světová poptávka po vodíku v roce 2024 přibližně 100 milionů tun, především v rafineriích, chemickém průmyslu a výrobě oceli.

Sílí i důležitost zeleného vodíku. Jeho výroba dosáhla v roce 2024 0,8 milionu tun a v roce 2025 se přiblížila 1 milionu tun. Do roku 2030 má výroba z projektů, které jsou už v provozu, ve výstavbě nebo po finálním investičním rozhodnutí, přesáhnout 4 miliony tun ročně. Další projekty s potenciálem kolem 6 milionů tun ročně mají podle IEA vysokou šanci na realizaci.

Oznámené projekty nízkoemisního vodíku by podle IEA mohly do roku 2030 dosáhnout celkové výrobní kapacity zhruba 27 milionů tun ročně. Vodík se tak postupně posouvá z fáze pilotních projektů k větším průmyslovým aplikacím a vytváří prostor pro technologie, které jej dokážou efektivně využít při výrobě elektřiny a tepla.