Cyklostezka vedoucí z Rádla na Milíře je dokončena, první cyklisté ji mohou otestovat. Pěší turisté naopak ocení novou lesní cestu z Oldřichova do oldřichovského sedla.
Novou lesní stezku a cyklostezku dokončily Lesy ČR na dvou místech v Libereckém kraji. Nové úseky stály dohromady kolem pěti milionů korun a pěším a cyklistům přinesou hlavně vyšší bezpečnost, vyhnou se frekventovaným silnicím, informovala mluvčí státního podniku Eva Jouklová.
Nová cyklostezka za 4,6 milionu korun je mezi obcemi Rádlo a Milíře u Jablonce nad Nisou. „Spolu se zástupci obce Rádlo jsme před třemi lety začali řešit kritickou bezpečnostní situaci na frekventované silnici mezi Jabloncem nad Nisou a částí Milířů. Nyní se podařilo cyklisty i turisty odklonit,“ uvedl krajský ředitel Lesů ČR v Liberci Ludvík Řičář.
Od léta se dělaly dva asfaltové, bezmála tři metry široké úseky, které mají délku 602 a 368 metrů. Oba úseky se staly součástí turistické trasy Hřebenovka a cyklotrasy z Dobré Vody do Vesce. „Cestu bude využívat také lesnická technika. Během těžby a nutného skládkování ji uzavřeme,“ dodal Řičář. Na stezce je několik vjezdů, přeložek a propustí.
Součástí stavby byly i překlady optického kabelu a vodovodu. Nová lesní stezka za 420 tisíc korun spojuje Oldřichovské sedlo s vlakovým nádražím v Oldřichově v Hájích v Jizerských horách. „Jde o turisticky oblíbenou lokalitu. Díky nové stezce se pěší vyhnou frekventované silnici mezi Libercem a Hejnicemi,“ uvedl krajský ředitel státního podniku.
Oldřichovské sedlo je dnes nástupním místem do jizerských bučin a křižovatkou naučných stezek. Nová stezka vede podél Clam-Gallasovy obory a lemuje její zčásti zachované původní oplocení. Nové jsou podle Jouklové informační tabule o oboře coby významném historickém díle v tamějších lesích.
„Podle dobových pramenů vznikla velká obora na území bývalého Clam-Gallasovského panství za správy Eduarda, hraběte Clam-Gallase, na 5560 hektarech v letech 1848 až 1852. Ohraničoval ji 42kilometrový plot s více než 11.000 žulovými sloupky, 53 velkými branami, 51 vrátky a čtyřmi stavbami, takzvanými jeleními skoky, které sloužily k jednosměrnému pohybu zvěře směrem do obory,“ dodala Jouklová.
