Rozšíření těžby uhlí v Turówu postihne nejvíce oblast Hrádecka

Hnědouhelný důl v Polsku zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Důl by se měl rozšířit podél silnice z německé Žitavy do Bogatyně. „To ložisko už spíše nebude prohlubováno, protože jsou tam jen krystalické skály, největší hrozbou je přesunutí těžby jižním směrem k Hrádku nad Nisou," doplnil hydrogeolog Sylwester Kraśnicki. Další těžba bude znamenat další rozšíření oblasti postižené úbytkem vody. Kvůli těžbě se totiž z dolu odčerpává obrovské množství vody, které pak v oblasti chybí.

Už dnes trápí Hrádek nad Nisou nedostatek vody. „Ve všech okrajových částech, které nejsou zabezpečeny vodovodem, máme problémy s pitnou i užitkovou vodou, lidem vysychají studny, ale vysychají nám i povrchové toky. Oldřichovský potok vlastně neexistuje, je to jen suchý příkop," popsal situaci hrádecký místostarosta Pavel Farský (Hrádek potřebuje změny!). Problémy s vysycháním potoků jsou ale podle něj i na Dolním Sedle a Horní Suché. „Václavice jsme vodou zaváželi celé léto," dodal. Obyvatele trápí také prach z dolu a hluk strojů, zejména v noci.

Vodárenské společnosti v Libereckém kraji už připravují projekty na zajištění pitné vody nejen pro oblast Hrádku nad Nisou, ale i Chrastavy a Frýdlantu. Ministerstvo zemědělství vyčlenilo na podporu přípravy projektů 60 milionů korun, dalších 8,6 milionu korun přidá Liberecký kraj a přispět by měly i obce. „Odhady nákladů na realizaci těch projektů jsou ale ve stovkách milionů korun, mluví se o dvou miliardách. Bez významné podpory státu a bez vstupu vlastníka dolu se ty investice udělat nedají, protože ani obecní ani krajský rozpočet takové částky nemají," řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Toto téma by podle něj mělo být jedním z témat na čtvrtečním jednání premiéra Andreje Babiše ANO s jeho polským protějškem Mateuszem Morawieckim.