Yellow Cross neboli žlutý kříž, takové označení nese vojenské cvičení rychlé reakce, na které se do Česka sjely stovky vojáků z různých koutů světa. Vojáci společně čelili možným hrozbám v podobě chemickým nebo třeba biologických zbraní.
Více než 300 vojáků z Česka, Kanady, Velké Británie, Dánska a Polska se letos zapojilo do cvičení rychlé reakce Yellow Cross 2019 v libereckých kasárnách a také v prostorech Tisá a Radčice. Cílem cvičení je vyzkoušet reakce na možné hrozby chemických, radiologických a biologických zbraní a sladit systémy. Novinářům to dnes řekl velitel česko-britského velitelství brigády radiační, chemické a biologické ochrany pro Spojenecký sbor rychlé reakce (ARRC) Radek Malina. Velitelství sídlí právě v Liberci.
„My cvičení řídíme, nicméně v reálném nasazení úzce spolupracujeme s jednotkami NATO, a je proto nutné mít společné postupy a všichni musí být secvičeni,“ dodal Radek Malina. Prověřit je podle něj nutné kompatibilitu operačních systémů. „Zda jsou příslušníci armád NATO schopni pracovat v našem systému,“ řekl. Prověřit a sjednotit je podle něj ale také třeba používanou terminologii z odborné angličtiny, která je komunikačním jazykem. „Je to i prověrka systémů, které nám umožňují spojovat se s ostatními jednotkami,“ dodal.
Vojáci ale cvičí také v reálných podmínkách situace, jako je třeba minometný útok s obsahem nebezpečné látky mířící na základnu nebo nástražné výbušné zařízení s přítomností chemické látky při přejezdu kolony. V libereckých kasárnách dnes tým specialistů cvičně zasahoval v objevené nelegální laboratoři, kde je podezření na výrobu chemických látek. „Je to poměrně častý incident, hlavně na zahraničních misích jsme se s tím setkávali,“ poznamenal Malina.
Cvičnou "utajenou laboratoř" vytvořili ve sklepení kasáren. Do špatně přístupného prostoru nastoupil nejprve průzkumný tým v ochranných oblecích. „Ten nafotí a prohlédne danou místnost nebo celý objekt a pak předává informace odběrovému týmu, který pak odebírá na místě vzorky,“ popsal postup práce člen dekontaminačního týmu Petr Staňa. Základní vyhodnocení nebezpečí se podle něj dělá na místě, vzorky ale odběrový tým předá transportnímu týmu, který je dopraví na kompletní rozbory laboratoři. Na základě výsledků pak vojáci prostor vyčistí.
Liberecký 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany patří v Česku mezi elitní, je součástí sil rychlé reakce NATO. Podílel se i na výcviku chemiků jiných armád, například Kuvajtu, Afghánistánu, Indie, Jordánska nebo Srbska. V příštích letech by měla vybavení libereckých chemiků vylepšit modernější průzkumná vozidla pro zjišťování radiace, chemických a biologických látek. Armáda se chystá nakoupit 80 těchto vozidel za více než pět miliard korun, polovina by měla jít právě do Liberce.
