Ústavní soud z procesních důvodů odmítl stížnost spolku na dohodu o dolu Turów. Obsah nehodnotil

„Ústavní soud stížnost odmítl z procesních důvodů pro nepříslušnost," řekla Číhalíková Sedláčková. Stížnost směřovala jednak proti usnesení vlády, což soud označil za interní rozhodnutí exekutivy, které přezkoumávat nemůže, a jednak proti uzavření dohody samotné. Nejde však o typ mezinárodní smlouvy, kterým by se soud mohl věcně zabývat, tedy o takzvanou prezidentskou smlouvu.

Dohoda o Turówu vznikla v jiném režimu. „Uzavření, realizaci a respektování takové smlouvy vládou České republiky lze posuzovat jen v rámci její ústavně politické odpovědnosti vůči Poslanecké sněmovně se všemi z toho případně plynoucími důsledky," stojí v usnesení ÚS.

Když @hubackova_anna tvrdí, že ÚS stížnost na dohodu o Turowu zamítl, neříká pravdu - Ústavní soud pouze odmítl a řekl, že mu nepřísluší se jí zabývat. O správnosti dohody nijjak nerozhodoval. https://t.co/FPKAR8ISSh

— Společně pro vodu (@SpolecneProVodu) August 26, 2022

Důl leží v Polsku poblíž českých hranic. Negativní dopady těžby pociťují obce na české straně, jde zejména o úbytek spodní vody. Dohodu podepsali 3. února předseda české vlády Petr Fiala (ODS) a polský premiér Mateusz Morawiecki. Česko následně stáhlo žalobu na Polsko kvůli Turówu u Soudního dvora Evropské unie. S dohodou však nejsou spokojení někteří lidé z příhraničí, podle nich nezabrání škodám. Kritizovala ji také opozice.

Stížnost k ÚS podal Sousedský spolek Uhelná spolu se třemi fyzickými osobami. Odmítnutí stížnosti podle aktivistů z platformy Společně pro vodu ukázalo, že v Česku neexistuje instance, jež by mohla dohodu - podle nich špatnou - přezkoumat.

„Formalistický přístup soudu nás mrzí. Místní dlouhodobě upozorňují na porušování svých práv a teď i ÚS jim nechce pomoci. Jediný, kdo momentálně může začít jednat, je Evropská komise. Ještě vhodnější by však bylo obnovit jednání obou stran a obsah dohody, která nepomáhá místním obyvatelům, změnit," uvedla na webu platformy Společně pro vodu právnička Petra Kalenská z expertní skupiny Frank Bold, která stížnost zpracovala.

Paní ministryně, opatrně bych Vám doporučil si usnesení soudu přečíst znovu.

ÚS obsah dohody vůbec nehodnotil, nýbrž konstatoval, že se necítí povolán se mezistátní smlouvou zabývat.

Nerozumíte psanému textu nebo záměrně lžete? ????????‍♂️ https://t.co/F4NnBM8keq

— Milan Starec (@FacingTurow) August 26, 2022

Hubáčková na twitteru rozhodnutí ÚS přivítala, jde podle ní o potvrzení, že smlouva byla dobře vyjednaná. Platforma Společně pro vodu ale takovou interpretaci odmítá s tím, že soud se "správností dohody" nezabýval. Platforma trvá na svém kritickém postoji. Dohoda prý obyvatele českého území neochrání před úbytkem vody. Zajistila jen část peněz na krizovou infrastrukturu - vodovody. Dohoda podle platformy navíc porušuje evropské právo.

Součástí dohody je také dokončení podzemní stěny a stavba valu. Polsko navíc vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy Kč).