Středa 25. 2. 2026 | Svátek má Liliana
Je to nenápadná louka v Mníšku. Díky ní ale budou moci zemědělci v budoucnu online vyhodnocovat výnosy a kvalitu travní biomasy. Louku totiž využívá liberecká univerzita pro výzkumné účely a nyní na ní probíhal speciální experiment rakouských vědců. Ti pomocí polního spektrofotometru měřili odrazy světla z porostu.
Výzkum na louce probíhá už od roku 1997 a patří k nejstarším experimentálním plochám u nás. Vědci na ní hledají nejlepší způsoby hospodaření na travních porostech. Půlhektarová louka je rozdělená na čtyřicet sektorů a na každé ploše probíhá jiný typ obhospodařování.
Testuje se seč nebo mulčování, a to v různých termínech a kombinacích. Poté probíhá vyhodnocování, jaký je vliv na druhovou diverzitu, výnosy, kvalitu biomasy a obsahy živin v půdě.
Nyní louku k experimentu využívají rakouští vědci. Louku proměřili spektrofotometrem a údaje následně porovnají se satelitními daty. Ta mají ovšem menší rozlišení. „Nedestruktivně vyhodnotí například to, jaký je nárůst biomasy a jakou má biomasa kvalitu. Naměřené údaje následně kolegové porovnají s tím, co zjistíme z rozborů posečené louky. Údaje se zkalibrují. V budoucnosti budou zemědělcům k určování výnosů a kvality biomasy stačit údaje ze satelitu,“ vysvětlil Vilém Pavlů, šéf Katedry biologie, Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci.
Zhruba uprostřed pozemku pak stojí trojnožka s přístrojem, který měří světlo dopadající na louku. Rakouský vědec pak chodí po louce a měří světlo vyzářené porostem. „Získaná škála infračerveného světla nám dá detailní informaci o rostlinách. Měříme strukturu, vitalitu nebo obsah vody v horních částech rostliny. Infračervené spektrum je zajímavé tím, že když prochází tou buněčnou stěnou a odrazí se zpět, můžeme z toho následně vyčíst údaje týkající se struktury porostu, kvality a podobně. Zjistíme tak zkrátka stav rostlin,“ popsal Andreas Schaumberger z výzkumného centra Höhere Bundeslehr-und Forschungsanstalt für Landwirtschaft Raumberg-Gumpenstein.
Díky odrazivosti vegetace v blízkém infračerveném pásmu, v němž se nejvíce projevuje přítomnost chlorofylu, dokáží satelity detekovat nejvhodnější čas seče. Výsledky pak poměří s parametry, které zjistí liberečtí výzkumníci po sklizení a analýze kvality biomasy porostu. „Satelitní snímky jsou k dispozici už delší dobu, díky detailnímu měření na místě a porovnání s výnosy reálné sklizně dojde k ověření dat. Údaje v budoucnu pomohou přesně určovat výnosy a kvalitu travní hmoty na Liberecku přes satelit. Podobné měření se tu ještě nikdy nedělalo,“ dodal Pavlů.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
