V Liberci se představí tak trochu jiný festival. Nese název (P)o životě a jeho tématem je smrt z mnoha úhlů pohledu

Zásadním impulzem k uspořádání festivalu byly podle pořadatelů návštěvy obdobných regionálních festivalů na dané téma v době, kdy o sobě jednotliví členové současného týmu ještě ani nevěděli. „Na jednom z nich zazněla výzva, že takovouto událost by měl mít každý region. Na dalším přišel pocit, že by bylo žádoucí oslovit téma i z dalších úhlů pohledu, zahrnout více aspektů, být otevřenější, což přitáhne širší skupinu zájemců. A protože jsme své dojmy z festivalů sdíleli se stejným člověkem, propojil nás a zhruba před rokem se začala skupinka nadšenců formovat a scházet. Začali jsme plánovat festival, pro jeho uspořádání založili spolek a teď stojíme před výzvou zvládnout uskutečnění akce jako takové,“ říká za organizátory spolku Po životě z.s. spoluzakladatelka a organizátorka festivalu Jiřina Macháčková.

Lidé, kteří za festivalem stojí, se podle ní setkávají s tématem smrti v rámci svých životů a práce a považují ji za důležité téma. „Toto téma je však – z pochopitelných důvodů – většinou zatíženo smutkem, bolestí a strachem a není jednoduché se k němu vztáhnout. Naší motivací tedy bylo vytvořit událost, která poskytne příležitost pro širokou veřejnost se se smrtí z mnoha úhlů pohledu potkat. Nabídnout pomocnou ruku každému, kdo má otázky ohledně umírání, čelí výzvě vyrovnat se se ztrátou blízkého nebo se třeba zaobírá myšlenkou, jak by si přál, aby bylo s jeho ostatky jednou naloženo. Velmi často tyto otázky opomíjíme – a pro pozůstalé může být v samotném truchlení pak i výzvou, že vlastně neví, co by si zesnulý přál,“ dodává.

Festival odstartuje ve vratislavických „Desítkách“ v pátek v 19 hodin v kinosále, hlavní program se pak uskuteční v sobotu a to ve velkém i malém sále. Připraveny jsou tři programové okruhy, které pokrývají řadu témat. „První okruh by se dal nazvat „cesta nebožtíka“. Zabýváme se v něm pohřebnictvím a způsoby, jak pojmout poslední rozloučení i jak si připomínat své zesnulé – od virtuální exkurze do provozu krematoria s velmi personalizovanou možností obřadu, přes současný trend přírodních posledních rozloučení a hřbitovů ekosystémového typu po ultramoderní projekt pamětního stromu Eiwa severočeských sklářů. Inspirací, průvodcem i svým způsobem ulehčujícím návodem, jak komunikovat o tom, co bychom si ve spojení se svou smrtí přáli, bude možnost zahrát si společenskou hru Řekni mi,“ přibližuje první ze tří okruhů festivalu Jiřina Macháčková.

Druhý programový okruh se zabývá paliativní péčí, provázením umírajících i psychickou podporou pro blízké, kteří procesem umírání a ztráty jim blízkého člověka procházejí. „Jeho součástí jsou i přednášky lektorů na téma úlevy předsmrtné úzkosti pomocí psychedelik a soucitného použití těchto látek při vyrovnávání se se ztrátou. Také oslovujeme obecně tématiku změněných stavů vědomí, která fenomény smrti často jako součást osobního růstu zahrnuje. K tomu budou součástí programu workshopy s lidmi, kteří se provázením umírajících zabývají či pomáhají se vyrovnat se ztrátami a nabízejí i možnost sebezkušenostně se ponořit do lehkého stavu změněného vědomí,“ vysvětluje jedna z organizátorů.

Tento okruh přerůstá do třetího okruhu. „Ten bychom asi nejlépe mohli nazvat duchovně-filozofické aspekty smrti. Na festivalu vystoupí lidé, kteří se s fyzickou smrtí setkali velmi zblízka a toto setkání formovalo jejich další život. Součástí tohoto okruhu bude ale i obecnější religionistická přednáška s přehledem tradičních pohledů na duchovní rovinu smrti s diskusním panelem. Mimo to nás do tématu už první den festivalu uvede dokumentární film Viliama Poltikoviče „Tajemství smrti“ s besedou za účasti tvůrce. A nezapomínáme ani na to, že se smrtí je nezřídka spojen i humor – asi abychom nezapomněli na radost, život a skutečnost, že bez smrti není života a naopak. Celá fyzická existence probíhá v cyklech a kdyby nikdo neumíral, nemohly by se rodit další bytosti, protože by jednoduše došel stavební materiál a prostor. Tenhle aspekt na našem festivalu představuje Pavel Tomeš. Přijede se svým literárním stand-upem, ve kterém představí svůj humorný román o smrti „Až na ten konec dobrý“, čtenáři oceněný Magnesií Literou 2022,“ dodává Macháčková.

Cílem akce je osvěta, polidštění a přijetí smrti. „Tedy žádné smutky ani obavy. Hlavní řečníci celého festivalu jsou cíleně vybráni z různých oblastí, tak aby festival přinesl co nejvíc úhlů pohledu a možná u řady lidí odstranil strach a předsudky, které z neznámého často zbytečně plynou,“ přibližuje dále.

Více podrobností o festivalu si můžete přečíst zde, najdete tu i program festivalu.

Pokud se první ročník festivalu (P)o životě podaří, chtěli by na něj organizátoři v příštím roce navázat ročníkem dalším. „Zájem přednášejících byl pozitivní a ozývají se nám i další zajímaví lidé, takže programová část na případný další ročník je v podstatě zajištěna. Letos vyšla skladba daná časovými možnostmi přednášejících tak, že v duchovně-filozofické oblasti převažují lidé, kteří z tradičního křesťanství a ateismu přešli spíše k východním inspiracím s převahou buddhismu. Ale mezi oslovenými, kteří projevili zájem, byli i lidé zabývající se hebraistikou, indologií, severskými náboženstvími, husitská farářka i člověk pracující se šamanstvím. Máme i seznam zajímavých dokumentů, které by stály za vidění, nových i starších, které třeba nejsou úplně jednoduše dostupné. Mluví s námi řada pracovníků ve zdravotnictví, kteří zmiňují chybějící profesní kompetence pro provázení umírajících pacientů. Takže námětů je přehršel a my bychom velice rádi vytvořili tradici otevřené, respektující kulturní události, která pojímá tématiku pojící se závěrem života co nejšířeji a nejliberálněji,“ uzavírá Macháčková s tím, že další potenciál vidí spolek i ve vytvoření platformy pro propojování lidí pracujících v této oblasti a v neposlední řadě by jeho členové rádi podpořili v libereckém regionu vznik přírodě blízkých pietních míst.