Liberecká nemocnice uvádí do provozu nový přístroj na léčbu rakoviny, čeká ještě dva

První z nových urychlovačů, který do nemocnice dorazil 23. září, je instalován v ozařovně, kde dříve stálo staré zařízení. „Před samotnou montáží proběhla řada stavebních úprav, které zlepšily prostředí i technické zázemí místnosti. Byly modernizovány rozvody elektřiny, vzduchotechnika, osvětlení a podlahové konstrukce. Zároveň se prostory upravily tak, aby působily příjemněji jak na pacienty, tak na personál,“ říká mluvčí KNL Václav Řičář. Nyní probíhá postupné oživování a testování přístroje dle přesného harmonogramu výrobce a odborného dozoru.

„Tento nový přístroj pro moderní radioterapii onkologických pacientů se skládá ze čtyř základních částí. První je hlavice, ze které vychází ionizující záření, to je ta největší část. Z boku je takzvané snímkovací zařízení, kterým u pacienta pokaždé kontrolujeme polohu orgánů, které jsou uvnitř, jestli to odpovídá tomu, jak jsme to záření plánovali. Protože v průběhu léčby zářením, která může trvat 4 – 6 týdnů, může docházet k jistým změnám, pohybům orgánů. Vždycky je ale potřeba, aby to záření bylo dopraveno do stejného objemu, proto je snímkování nezbytné. Další částí přístroje je standardní stůl, který se neliší od jiných přístrojů, třeba CT a poslední částí jsou snímače na stropě. Ty jsou novinkou, kterou jsme tu zatím neměli,“ popisuje nový lineární urychlovač primář oddělení radiační onkologie Igor Richter.

Snímače budou podle něj snímat a vyhodnocovat povrch pacienta. „Takže to nastavení přístroje bude provedeno i na podkladě povrchu toho nemocného a například pohybů, které tělo dělá třeba při dýchání. To nám bude také ulehčovat a zpřesňovat práci,“ uvádí.

Právě přesné zamíření dávky je totiž podle něj klíčové. „Aby byla radioterapie co nejúčinnější, musíme splnit dvě podmínky. Za prvé dodat předepsanou dávku do většinou nádorového ložiska a druhá věc, musíme šetřit okolí, orgány, které jsou kolem. U toho prvního nemáme problém, to děláme už 50 let. Ale docházelo tím k velkému zatížení zdravých orgánů. Nicméně cílem moderních ozařovacích technik je, aby pokud možno došlo k významnému šetření těch orgánů, abychom přesně cílili tu dávku a abychom pokud možno co nejméně zatěžovali zdravé orgány. Protože pacienti po té radioterapii přežívají roky, nicméně je to spojeno nejen s možnými akutními nežádoucími účinky, ale i pozdními, které mohou nastat po ukončení radioterapie. Takže cílem té moderní radioterapie je hlavně eliminace těch pozdních následků z léčby zářením,“ dodává primář Richter.  

Špičková technologie srovnatelná s nejlepšími evropskými centry

První nový, právě instalovaný lineární urychlovač se podle primáře technicky blíží stávajícím přístrojům, které jsou stále v provozu. „Ty další dva budou nové generace, které v naší republice zatím nejsou, ty budou novějšího typu. Budou mít nějaké věci, které tento nemá. Těšíme se na adaptivní radioterapii, čili přizpůsobování ozařovacích plánů nebo možnost stereotaktické radioterapie, to znamená aplikace relativně vysoké dávky do malého objemu. A další nové postupy, které nám pomohou rozšířit spektrum léčebných možností. A také na to, že budeme díky navýšení počtu přístrojů schopni navýšit i kapacitu léčby,“ dodává primář radiační onkologie.

V liberecké nemocnice jeho oddělení ročně ozáří 950 – 1000 nemocných. „Ten počet bychom po uvedení všech tří nových přístrojů do provozu rádi zvedli o nějakých 10 – 15 %. To že budeme mít o jeden přístroj více neznamená, že ozáříme o třetinu pacientů více. Některé technologické postupy jsou časově náročnější. Ale věříme, že ročně dokážeme ozářit kolem 1100 – 1200 pacientů,“ dodává.

Mezi nejčastější diagnózy, u kterých se radiační terapie provádí, je zhoubný nádor prostaty u mužů a prsu u žen. Dohromady tvoří lidé s těmito diagnózami téměř polovinu všech ozařovaných pacientů. Mezi další časté diagnózy patří nádory plic, nádory v oblasti pánve, gynekologické zhoubné nádory, nádory močového měchýře a velkou skupinu tvoří také nádory v oblasti hlavy a krku.

V rámci Komplexního onkologického centra – radiační onkologie – se o pacienty stará 7 lékařů, 5 radiologických fyziků, 14 radiologických asistentek a jeden biomedicínský inženýr.

Za pořízení trojice nových lineárních urychlovačů a jejich desetiletý servis zaplatí nemocnice přes 388 milionů korun. „Z toho skoro 148 milionů uhradí dotace získané z Národního plánu obnovy. Po tomto prvním urychlovači, který se už zprovozňuje, čekáme v prosinci druhý a v březnu příštího roku třetí,“ přibližuje mluvčí KNL.

Komplexní onkologické centrum v Liberci je jediným pracovištěm v kraji, které radioterapii provádí. Léčí se v něm lidé z celého kraje, pokrývá spádovou oblast pro zhruba 450 tisíc obyvatel. V loňském roce se v onkocentru léčilo přes 2800 lidí, z toho téměř 2200 nových pacientů. Radioterapií je léčeno zhruba 40 % těchto pacientů.