Pátek 5. 12. 2025 | Svátek má Jitka
Pondělí, 3. listopadu 2025, 13:41
Dva mimořádní herci spojení s Libercem, Markéta Tallerová a Oldřich Kaiser, obdrží ve čtvrtek 6. listopadu v obřadní síni liberecké radnice Medaili města Liberec. Za občanské zásluhy je převezmou z rukou primátora. Letos bylo na Medaili města Liberec navrženo pět osobností. Emeritní primářka Lenka Walterová převzala medaili v červnu, do konce roku by pak měli medaili obdržet i otec a syn, hokejisté Jaroslava Nedvěda st. (in memoriam) a Petr Nedvěd.
Medaile Liberec uděluje jako čestné ocenění za občanské zásluhy o město Liberec v jakémkoli oboru lidské činnosti. Medaili města Liberce lze také udělit za celoživotní zásluhy. Medaili odevzdává oceněné osobě jménem města Liberce jeho primátor. Ocenění nelze odejmout.
Loni je získali generální vikář litoměřické diecéze Mons. Radek Jurnečka výtvarník Václav Plechatý a novinář a spisovatel Luboš Příhoda in memoriam. Letos už lékařka Lenka Walterová.
Úterý, 10. června 2025, 19:20
Emeritní primářku oddělení klinické hematologie Krajské nemocnice Liberec uctilo v minulém týdnu svou medailí město Liberec. Získala ji za přínos v oblasti zdravotnictví a vědy a převzala si ji v obřadní síni liberecké radnice osobně za přítomnosti...
Ve čtvrtek 6. listopadu si pak medaili v odpoledních hodinách v obřadní síni liberecké radnice převezme herečka Markéta Tallerová a herec Oldřich Kaiser.
Markéta Tallerová (*1966), divadelní herečka a sólistka souboru činohry Divadla F. X. Šaldy od roku 1986 (s přestávkou 1997–2000). Také zpěvačka a fotografka, držitelka Thálie 2009 (opereta & muzikál), nominace na Thálii 2004 (činohra).
Spojení mimořádného hudebního talentu s hereckou přesvědčivostí dokázala v Liberci již mnohokrát: působí zde s krátkou mezihrou v pražském Divadle pod Palmovkou a liberečtí diváci si ji bezpochyby pamatují jako okouzlující Lízu v muzikálu My Fair Lady (režie P. Harvánek, 1996). Vytvořila i ústřední hrdinku v muzikálu Ženy na pokraji nervového zhroucení (režie M. Schlegelová, 2018) podle filmu Pedra Almodóvara – dramatickou i komediální a pěvecky náročnou postavu herečky Pepy.
Markéta Tallerová je ale především nepřehlédnutelnou činoherní herečkou s osobitým výrazem a schopností vystihnout přesně podstatu postavy i její situace. Za svou Irenu v Ibsenově dramatu Když my mrtví procitneme (režie I. Rajmont, 2004) byla rovněž v nejužší nominaci na Cenu Thálie. Její herecké umění inspirovalo řadu režisérů a v Liberci ztvárnila nejdramatičtější role světového repertoáru: např. Maju (ve stejnojmenné hře –režie L. Engelová, 2001), Médeiu (režie V. Herajtová, 2006), Emilii Marty ve Věci Makropulos (režie V. Vencl, 2008), Kostelničku v Její pastorkyni (režie M. Lang, 2012), Blanche v Tramvaji do stanice Touha (režie I. Rajmont, 2013), Raněvskou ve Višňovém sadu (režie I. Rajmont, 2014) a mnoho dalších. V posledních letech např. upoutala pozornost diváků třeba neodolatelně komediálním výstupem Paní Libery v komedii roku 2016 Poprask na laguně (režie M. Černý, 2016) nebo jako překvapivá hrdinka, učitelka Erika Rothová v Mayenburgově Mučedníkovi (režie M. Tichý, 2017). Přilnula ke zdejším horám, žije v Kateřinkách a věnuje se kulturnímu životu své malé komunity – se svými přáteli a sousedy dělá divadlo v přírodě.
(zdroj: DFXŠ)
Oldřich Kaiser (*1955), divadelní a filmový herec, rodák z Liberce, navštěvoval Literárně dramatický obor liberecké Lidové školy umění. Vystudoval herectví na konzervatoři v Brně (1973) a na Divadelní fakultě AMU v Praze (1977).
V letech 1977–1985 působil v Divadle na Vinohradech, hrál především charakterní role (například Romea ve Shakespearově tragédii Romeo a Julie). Poté nastoupil do Studia Ypsilon, které tvořilo jeho nejprogresivnější éru. Vytvořil zde několik zásadních postav (například S. S. Podsekalnikov v komedii Sebevrah nebo Matěj Poctivý v komedii Matěj Poctivý), rozhlasových her i improvizací. V roce 1993 přijal angažmá do Národního divadla a setrval zde až do roku 1999. V současné době hraje v Divadle Kalich.
Spolu s Jiřím Lábusem od roku 1979 tvořili velmi populární nerozlučnou komediální dvojici. Vytvořili společně několik pořadů. Od roku 1991 natáčejí „nekonečný“ rozhlasový improvizační seriál Tlučhořovi, který překročil v roce 2015 tisíc dílů. Za svou dlouhou kariéru hrál v mnoha filmech a seriálech. V poslední době se objevil například ve filmech Tmavomodrý svět, Žralok v hlavě, Líbáš jako Bůh, Masaryk, Muž se zaječíma ušima. Hrál také hlavní roli v Menzelově adaptaci Hrabalova díla Obsluhoval jsem anglického krále. Je po něm pojmenován druh střevlíka (Cychrus kaiseri). Objevil jej společně s neurochirurgem a entomologem Vladimírem Benešem v létě 2004 v Asii.
(zdroj: Lenka Procházková)
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
