Sikkim - dnes pod spravou indické vlády - býval kdysi samostatné království, rozkládající se mezi hranicemi Tibetu, Nepálu a Bhútánu. Hlavním lákadlem místního kraje je pak neodmyslitelně třetí nejvyšší hora světa Khangchendzonga, tyčící se do výše 8598 m n.m., po několik dekád mylně povazovaná za střechu světa.
Při návštěvě tohoto hornatého regionu plného neuvěřitelně strmých strání doslova posetých rododendronovými keři a kláštery vystavěných v nezaměnitelném tibetském stylu, se bude nejeden návštěvník cítit, jako by se nacházel právě ve zmiňovaných o něco proslulejších státech sousedního Tibetu či Bhútánu.
Západní Sikkim je nejen mezi místní populací, ale i všeobecně ve východní Indii považován za přírodní klenot. Už po prvních pár dnech strávených na Západě tohoto malého státečku vám k srdci přiroste přívětivost místního obyvatelstva Lepchů a Bhutiů, které vás s neuvěřitelnou pohostinností a ochotou zasvětí do současnosti a minulosti jejich historie. Lepchové a Bhutiové osidlují po staletí příkré svahy pokryté hustým a neprostupným lesním porostem smíšeného z dubů, buků, jedlí, borovic a smrků. Svahy, kterým za jasných dní dominuje východní pohoří Himalájí s klenotem kraje, třetí nejvyšší horou světa Khangchendzongou. Vůbec prvními osadníky Sikkimu byli Lepchové někdy na počátku 15. století. Jejich kmeny sem dorazili z nedaleké Barmy, odkud byli po několika neúspěšných pokusech o usazení vytlačeni a odsouzeni na několik let nomádského způsobu života, než jejich kroky zavítali na úrodné svahy sikkimských kopců. Po příchodu do regionu byli Lepchové natolik očarováni, že místo nazvali Su-Khyim, což se překládá jako “Ráj na Zemi”.
Kamkoliv se tu vydáte, budete se potýkat se strmými výstupy výrazně zpomalujícími vaše kroky. Sikkim je vyhlášený vysokou strmostí svahů, pohyb v místních horách má o něco pomalejší tempo než jste zvyklí z kteréhokoliv jiného pohoří. Trylkování v Sikkimu dá pořádně zabrat kolenům, neméně pak kyčlím, o zádech nemluvě, stoupání a klesáni je téměř nepřetržité, střídající se v pravidelném rytmu a to vše v nadmořských výškách kolem dvou tisíc metrů nad mořem. Bývají i dny, kdy čtyři hodiny pochodu unaví natolik, že už většinou dál dojít nezvládnete. Tohle by ale nemělo odradit žádného milovníka horských oblastí. I přes náročnost terénu se tu najde něco pro každou skupinu milovníků hor – od obyčejných výletníků až po zkušené horaly – a místní svahy jsou natolik panenské, že je škoda je vynechat ze seznamu míst stojících za navštívení.
Ještě než se ztratíte v krásách hor, musíte zvážit dvě věci. První je nepříjemná a týká se místních byrokratických předpisů – maximální délka pobytu v Sikkimu je totiž 45 dní, ale! Při udělení povolení ke vstupu se uděluje patnáct dní, které můžete následně dvakrát prodloužit o 15 + 15. To znamená, že každých patnáct dní se musíte objevit buďto v hlavním městě Ganktogu, nebo v menších střediskových městech na regionálních pobočkách cizineckého registračního úřadu. Převážná většina trekku a pochodu je tak plánovaná na maximum dvanáct dni. Ty delší dvanáctidenní zahrnují většinou výstupy do vyšších nadmořských výšek, vyžadují aklimatizaci a pomalejší postup, patnáct dní je většinou tak akorát dost času na dodržení veškerých administrativních procedur. Méně náročné túry, zahrnující většinou svahy hor s občasnými panoramatickými výhledy na osmitisícovky jsou kratšího rázu a za patnáct dní se dají vmáčknout i dva.
Věc druhá, kam přesně v Sikkimu zamíříte. Jestli se rozhodnete pro Západní, anebo Severní Sikkim, je vážně jen na vás. Oba dva regiony nabízí hned několik tras zahrnujících dechberoucí zážitky vedoucí z hluboce zalesněných a strmých údolí, až na vrcholy kamenných hřebenů, k ledovcovým jezerům v nadmořských výškách kolem 4.500 metrů nad mořem.
Nejvyšším bodem, na kterém se v Sikkimu na trekových trasách dá stanout, je sedlo Gocha La v nadmořské výšce 4.900 m n.m., kde máte možnost se podívat do východní tváře samotné Khangchendzongy.
Do sedla Gocha La se podíváte, pokud se rozhodnete pro jeden z nejpopulárnějších osmidenních pochodů z pomalu k světu se probouzejícímu městečku Yuksom ve východním Sikkimu. Trek se jmenuje Khangchendzonga Trek a nabízí nejintimnější seznámení s osmitisícovou dominantou Sikkimu. Neméně populárním trekem na “východě” je Singalila Trek, při kterém se naskytují úžasné výhledy na celou linii hlavního Himalájského hřebene, zahrnující osmitisícové velikány, jako je Annapurna, Kangchendzonga, Manaslu, Cho Oyu, Manaslu, Dhaulagiri nebo samotný Everest (v Nepálštině se mu říká Sagarmatha a většina místních ho pod tímto názvem i zná). Trek trvá čtrnáct dní a je ze všech nejnáročnější, křižující vysoká sedla v nadmořských výškách kolem 4.000 metrů nad mořem. Přírodní scenerie, kterém se naskytnou po cestě, však za tu dřinu stojí.
Thukpu a Momo spláchnuté douškem Chaangu navrátí tělu vydanou energii po náročném dni stráveném v horách.
Neustálá migrace kmenů z Nepálu a Tibetu ovlivnila kulturní zvyky a má za následek i vliv na složení jídelníčku místního kraje. Sikkimská kuchyně nabízí podobné dobroty jako sousední Nepál, na obou místech je vyhlášenou specialitou Momo, které si můžete představit jako pirohy z těsta, vytvořeného smícháním mouky a vody, plněné masem nebo zeleninou, vařené v solené vodě. Jako příloha se podává domácí chilli omáčka a polévka Thukpa. Thukpa je zeleninový vývar s kořením a po domácku dělanými nudlemi, kterému neodolá žádný návštěvník tohoto kraje. Hodně podobná Thukpe je Gathuk. Stejně jako Thukpa je to zeleninová polévka, Gathuk však není jen čirým vývarem, ale po přidání Tumeriku a chilli je zbarvena do červena a pro ty, co neholdují pálivým pokrmům, bych Gathuk nedoporučoval, Gathuk ví, jak jednoho rozbrečet. Jako přílohu ke každému jídlu si nezapomeňte dát Tibetský chléb, potřený vrstvou másla. Tibetský chléb je připravován podobně jako indické chapatti. Smíchá se mouka s vodou a z vytvořeného těsta se pak pečou placky velikosti našich lívanců.
Sikkimský jídelníček je jednoduchý, o to však chutnější. Bravurnost místních šéfů vás přitáhne do kuchyně ihned po probuzení a vy netrpělivě vyhlížíte, kdy vám na stůl přistane ranní dávka horkého pokrmu, který je v chladných horách ten nejlepší start do nového dne.
Večery u krbu, kde se s vámi shromáždi místní, aby vám popovídali o místních tradicích a zvycích, patří k vlídnosti místního kraje. Při dýcháncích s místní komunitou budete popíjet Chaang. Když popis chaangu hodně zjednodušíme, můžete ho přirovnat k rychlokvašenému žitnému pivu. Nápoj se podává v bambusových džbáncích s brčkem. Je hodně silný a dva takové džbánky umí pořádně rozvázat jazyk.
Pradávné kmeny Lepchu (původní a vůbec první obyvatelé území, na kterém se rozkládá Sikkim v podobě, v jaké ho známe dnes), migrovali z nedaleké Barmy nejprve do Assamu, a poté přesídlili ještě jednou a natrvalo se usadili na území rozprostírajícím se pod třetí horou světa Kangchendzongou (8.598 m.n.m.), v hlubokých údolích mezi Tibetem, Bhútánem a Nepálem. Lepchové nacházejí svou domovinu na území Sikkimu ve třináctém století našeho letopočtu a o dva roky později se k nim přidávají kmeny Bhutiů prchající z Tibetu před náboženskými čistkami a genocidou, která je osnovaná silnějšími kmeny, zastupující v Tibetu většinu. Mezi emigranty z Tibetu jsou i tři mniši, kteří rozšíří mezi Lepchi Vajrayana Budhismus a Lepchove do té doby vyznávající animismus konvertují k Budhismu. V roce 1641 je záznam o prvním oficiálně jmenovaném králi Sikkimu – chogyal (král) Phuntsog Namgyal považován i za zakladatele dynastie Namgyalu, panujících s úspěchem po několik století. Za dob jejich panování prochází království několika změnami: Třikrát se stěhuje hlavní město a po invazi Nepálců, kteří brutálně zdevastují třetí hlavní město v řadě Rabdentse, se na čtvrtý pokus přestěhuje do města Gangtok, které si titul udrželo až dodnes.
Nejzásadnější změnou je pak rozkvět království, z čehož těží Sikkimští chogyalové rozepnutím území království. To se v době své největší slávy rozroste o území Náhorního Bengálska, Východního Nepálu a Darjeelingu.
Převážná většina teritoria tehdejšího Sikkimu pak bere za své na přelomu 18. a 19. století, kdy Sikkim podléhá v několika válkách, střídavě proti Bhútánu a Nepálu.
V roce 1835 je uplacen jeden z posledních sikkimských králů od členů britské východoindické čajové společnosti a Sikkim tím díky korupci přichází o území Darjeelingu. V přibližně stejné době proběhne migrační vlna nepálských Hinduistů, ze kterých se do budoucna stane dominantní většina Sikkimu.
Přepsání Darjeelingu na Brity neproběhne bez povšimnutí. Tato machinace se ani trochu nelibí Tibetu, který Sikkim povazuje za svůj podřízený stát, ohradí se, Britům pohrozí, ti reagují vstupem do království se svými vojsky a vytyčí hranice, jaké známe v dnešních dobách. Tibeťané reagují přípravou na vojenskou invazi, a to vytvoří mezi znesvářenými státy nebezpečné pnutí, trvající několik let. V roce 1849 dojde Britům trpělivost a pod přetrvávající hrozbou tibetské invaze naplno obsadí nejen Sikkim, ale i celé území na pláních kolem řeky Gangy.
Poslední chogyal Sikkimu je z trůnu sesazen Indi v roce 1975. Důvod? Obvinění od tehdejší komunistické vlády, sedící v parlamentních křeslech Západního Bengálska, ze vzpoury a zkonstruování povstání Sikkimských Nepálců proti indické vládě. Sikkim tak nadobro připadne v té době již na Britech nezávislé Indii. To vyvolá na politické scéně opět rozruch, ostrá kritika tentokrát přichází z čínské strany. Číně se ani trochu nelibí indický administrativně-politický tah a mezi oběma zeměmi vzniká napětí, trvající až do roku 2005, kdy Čína oficiálně prohlásí Sikkim za indické území. Na oslavu se indická vláda rozhodne Sikkimské odměnit a učiní ze Sikkimu bezcelní zónu. Bývalé království se tak stalo rájem pro alkoholové zájezdy z celého severního Bengálska. Za alkohol se tu nemusí platit daně a to vám napoví, jaký druh turismu je tu nejoblíbenější. Co ještě stojí za zmínku je přístup ke kouření. Alkohol je zde levný a lahve s alkoholem zdobí i police lékáren, proti kouření se v Sikkimu nelítostně bojuje. Kouření je ilegální na celém území Sikkimu. Kouřit se nesmí nikde a cigarety jsou zde k dostání pouze od ilegálních prodejců a ti je sem pašují ze sousedícího Nepálu. Pokud si chcete v Sikkimu zakouřit, budete se muset schovávat jako školák, nebo si zakuřovat svůj hotelový pokoj. Ani jedním si však nezískáte sympatie místních. Sikkimští žijí zdravý životní styl a kouření nemají vůbec v lásce. Jejich láskou jsou hory a čisté ovzduší, na kuřáky se tu kouká s posměchem skrze prsty.
Nechcete běhat jako kamzík po horských hřebenech a i tak byste rádi Sikkim navštívili? Budete vítaní. Oblast nemusí zrovna znamenat pohorky, batoh a hodiny strávené pocením na příkrých svazích. Krom turistiky horské, se tu dají navštívit nesčetná posvátná místa a kláštery, které jsou mezi buddhisty považovány za jedny z nejposvátnějších (klášter v Namchi, jezero Khechoparhi, klášter Rumtek, který byl prvním exilovým útočištěm Dalai Lami než se nadobro přesunul do Dharamsaly na severozápadě Indie). Hned po trekkování jsou nejoblíbenějším turistickým lákadlem pobyty v sikkimských domácnostech. Čím dál tím víc populárnější způsob, jak se naplno ponořit do zvyklostí místního kraje. Takový pobyt vám většinou umožní provozovatelé místních hotelů, kteří zorganizují vše potřebné a k rodině žijící většinou v opuštěných místech vás na vlastní náklady dopraví. Pro vás tu započne něco nového a nepoznaného. Na tak dlouho, jak dlouho budete sami chtít, se stanete součástí domácnosti a v závislosti na vaší iniciativě se buďto můžete na plno stát “přechodným “ členem rodiny, nebo se jen tak líně potulovat po okolí a popíjet čaj s vesničany. Poznáte místní kulturu, dozvíte se o místních tradicích, nahlédnete do zákulisí příprav místních dobrot, a pokud budete mít štěstí a jste aktivnějšího rázu, budete si moc vyzkoušet, jaký mají život Šerpové, necháte si na záda naložit několik kilogramů stavebního materiálu a pocítíte, že vystoupat s ním několik stovek metrů do příkrého kopce není hračka. Pokořeni sedmdesátiletým staříkem se s bolestí všech kloubů svalíte na postel a den pro vás skončil. Stařík se vám pak večer nad Chaangem vysměje a hrdě oznámí, že si stejnou trasu zopakoval ten den ještě pětkrát. Úžasné chvíle, na které se nezapomíná. Chvíle, které stoji za to si vyzkoušet. Sikkim pak opustíte obohaceni o nezapomenutelný zážitek a ihned po opuštění země budete přemýšlet, jak se sem co nejrychleji vrátit. Sikkim je přece Ráj na Zemi!
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
