45 % Čechů je proti vakcíně. Stát by měl změnit strategii komunikace a uznat možnost nežádoucích účinků, apeluje publicista

45 procent lidí v Česku odmítá vakcínu proti nákaze covid-19, nejčastěji jde o lidi ve věku 30 až 44 let. Zájem o očkování má 39 procent dospělých, nejčastěji jde o muže, lidi starší 60 let a obyvatele velkých měst. 16 procent respondentů je zatím nerozhodnuto. Vyplývá to z výzkumu agentury STEM, který si nechalo vypracovat Ministerstvo zdravotnictví.

Nedůvěřiví vůči vakcíně proti koronaviru jsou i čtenáři Hradecké Drbny, jak vyplynulo z nedávné ankety. 57 procent respondentů by se očkovat nenechalo, 37 procent ano a 6 procent ještě není rozhodnuto. Do ankety se zapojilo 2 178 čtenářů.

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného je očkování jedinou cestou, jak zvítězit nad koronavirem a začít žít zase běžným životem. „Ve společnosti se poslední dobou množí dezinformace o očkování. Už tu máme doslova pandemii dezinformací a ta dokáže napáchat mnohdy více škody než pandemie samotné nemoci. Pokud jde o očkování obecně, máme doložené, že nás některé nemoci, ať už jde o spalničky, záškrt nebo třeba pravé neštovice, nepoložily takříkajíc na lopatky právě díky vakcínám. Ty nám pomohly k téměř vymizení těchto nemocí. A já jako lékař neznám lepší ochranu, než je právě očkování,“ apeluje Blatný.

Celou situaci dlouho sleduje také publicista a religionista Radek Chlup, který se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy odborně zajímá současnými politickými mýty. „Velmi by pomohlo uznat, že očkování opravdu v některých případech způsobuje i nežádoucí vedlejší účinky, a že proto strach z něj může mít reálný základ. Tímto způsobem by bylo možné se napojit na emoce těch, kdo se očkování obávají, přitakat jim, a pak v dialogu pokračovat v tomto rámci,“ uvádí Chlup na svém blogu a zároveň upozorňuje, že vyvracení očkovacích „mýtů“ je tou nejhorší komunikační strategií. „Z perspektivy antivaxerů je toto čteno jako útok na jejich pozice. Přirozenou reakcí je obrana, a tedy posílení těchto pozic. Vyvracení může fungovat na část lidí, kteří na očkování nemají jasný názor, ale i vůči nim budou účinnější jiné strategie.“

 Výzkum agentury STEM pak ukazuje souvislost mezi důvěrou k očkování a důvěrou ve vládní opatření proti koronaviru. „Pandemie řadu lidí vrhla do bezvýchodné ekonomické situace. I to vytváří podmínky, v nichž je se plošná ochota k očkování snižuje. Má-li krachující obchodník či hostinský dojem, že ho systém nechal ve štychu a choval se v průběhu epidemie zmatečně, nebude dalším pokynům přicházejícím seshora příliš důvěřovat. Tuto svou nedůvěru pak snadno symbolicky přenese i na vakcínu, kterou nabízí týž systém,“ uvádí Chlup, který odmítnutí očkování vnímá jako jasné gesto odporu vůči systému. „Je to způsob, jak člověk dokáže symbolicky vyjádřit svou autonomii a tělesnou nedotknutelnost, a tím si udržet svou důstojnost.“

Rozhodně přitom neplatí, že by vakcínu odmítali pouze nevzdělaní lidé, naopak. Podle jednoho z průzkumů agentury STEN/MARK odpor k očkování stoupá s dosaženým vzděláním. K zajímavému závěru došla i socioložka Jaroslava Hasmanová Marhánková, která prováděla výzkum mezi vysokoškolsky vzdělanými matkami, které odmítají očkování u svých dětí.

„Není nadsazené tvrdit, že většina mých participantek přečetla o očkování více odborných textů a publikací než průměrný dětský lékař. Řada z nich pravidelně studovala zahraniční lékařské časopisy,“ uvádí Hasmanová Marhánková. Řada odborníků se tak shoduje, že problémem zdaleka není nedostatek informací, ale spíše jejich nadbytek. A právě to může být další důvod, proč komunikační strategie Ministerstva zdravotnictví zůstávají dost nepřesvědčivé.

V Královéhradeckém kraji se už od minulého týdne očkuje v hradecké fakultní nemocnici. Nejpozději 11. ledna se k ní připojí i krajské nemocnice v Jičíně, Trutnově, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou a ve Dvoře Králové nad Labem. Jednání probíhají i s nemocnicí ve Vrchlabí.  

„Předpokládáme, že v prvním čtvrtletí postupně oočkujeme primárně zdravotníky, rizikové pacienty, pracovníky a seniory v sociálních zařízeních. Očkování další veřejnosti plánujeme zahájit zřejmě ještě v průběhu prvního čtvrtletí roku podle objemu vakcín, které bude mít Královéhradecký kraj k dispozici. Na první čtvrtletí máme v současné době přislíbeno zhruba 62 tisíců vakcín a netrpělivě očekáváme další větší objemy vakcín, které bychom měli obdržet ke konci března,“ uvedl krajský radní pro zdravotnictví Zdeněk Fink.