Na letišti Hradčany v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku by mohla vyrůst fotovoltaická elektrárna schopná vyrobit dvakrát víc energie než Liberecký kraj a jeho organizace ročně spotřebují. Kraj si nechal zpracovat studii energetického využití plochy na univerzitě v Ostravě, letiště ale nechce celé zastavět solárními panely, zachován by měl být podle hejtmana i prostor pro rekreační létání.
O letiště projevilo na jaře zájem ministerstvo obrany, využít ho chtělo pro občasná cvičení armády a vrátit by se proto mělo Vojenským lesům a statkům. Proti se ale postavili místní, proti návratu armády vznikla petice, pod kterou se podepsalo přes 1 290 lidí.
„Ani my si nemyslíme, že by bylo ideálním řešením vrátit letiště vojenským lesům a čekat, jak budou v budoucnu využity," řekl hejtman Martin Půta. Jednání s ministerstvem obrany podle něj ještě neskončila, bezúplatný převod pozemku ale kraj odmítá.
Areál v Ralsku o rozloze 300 hektarů převzal kraj v roce 2007 od státu. Letiště naposledy využívala sovětská armáda, která ho opustila v roce 1991, od té doby na 2,5 kilometru dlouhé ranveji přistávají jen malá sportovní letadla. Plocha se podle vedení Libereckého kraje nabízí k energetickému využití, zvlášť nyní. První záměry na zastavění letištní plochy solárními panely se přitom objevily už před 14 lety, v době, kdy podobné projekty zažívaly boom díky vysokým výkupním cenám elektřiny. Ze záměru ale tehdy sešlo.
Velikost případné elektrárny nechtěl Půta upřesnit. „Vyjednáváme i s dalšími výrobci obnovitelné energie o tom, jak to propojit do výroby zeleného vodíku s cílem postavit na tomto zdroji i veřejnou dopravu, a to jak autobusovou, tak vlakovou alespoň v části Libereckého kraje," řekl hejtman. Zejména v železniční dopravě by vodík mohl být pro Liberecký kraj řešením, v kraji totiž není ani kilometr elektrifikovaných tratí. Půta předpokládá, že kompletní závěry studie budou k dispozici v říjnu, kraj ji pak představí zastupitelům i veřejnosti.
Nejde o jediný solární projekt, Liberecký kraj chce podle hejtmana fotovoltaickými panely osadit osm budov včetně budovy D v sousedství svého sídla, výhledově se podle něj prověřuje možnost osazení solárních panelů na další tři desítky krajských budov. Podmínkou je ale změna legislativy, která rozvoj komunitní energetiky umožní. Sluneční energie by měla kromě jiného posloužit i k dobíjení elektromobilů, kterých chce kraj pro sebe a své organizace nakoupit 34. Projekt za 43,5 milionu korun je rozložený do příštích dvou let, čtvrtinu nákladů by měla pokrýt dotace EU.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
