Zoologická zahrada má nové nosály, chce založit chovnou skupinu

Tento raritní druh se do zahrady navrátil po více než třiceti letech. Nosálové ale byli v zahradě i v letech 2004 - 2018, avšak šlo o jiný druh, nosály červené. Ti se ale v roce 2016 stali invazivním druhem, a tak jejich chov v zahradách skončil.  

Dva samci nosálů bělohubých byli do liberecké zoo přivezeni již koncem minulého roku, kvůli zimě a aklimatizaci ale mezitím zůstali uvnitř pavilonu slonů.

„Nosálové bělohubí jsou teplomilná zvířata, proto jsme s jejich vypuštěním do venkovního výběhu museli čekat na vhodné klimatické podmínky a teplejší jarní počasí bez ranních mrazíků pro případ, když by nám odmítali přesunout se na noc zpět do své vyhřívané vnitřní ubikace. Přeci jen je pro ně liberecký výběh zcela nové prostředí, a tak pro nás bylo obtížné předvídat jejich chování a reakce po vypuštění ven,“ vysvětlil zoolog Luboš Melichar. 

Oba nosálové jsou sourozenci, kteří se narodili v dubnu 2022 v Zoo Jihlava. Cílem liberecké zoo bude časem získat i nepříbuznou samičku a pokusit se o odchov. „Získat nové jedince do chovu ale není vůbec jednoduché. V Evropě se chovem tohoto druhu zabývá pouze XY zahrad a odchovávat se je daří pouze zřídka. Na nové jedince je tak napříč zoologickými zahradami dlouhá řada čekatelů,“ doplnil Melichar. 

Medvídkovitá šelma nosál bělohubý obývá nejrůznější typy lesů od Arizony, Mexika, přes Střední Ameriku po západní Kolumbii, Ekvádor a Peru. Lidé zavlekli tento druh i na Floridu. Většinu dne tráví nosálové šplháním po větvích stromů nebo pobíháním a hledáním potravy na zemi. „K tomu jim slouží dlouhý a pohyblivý čenich i přední končetiny s dlouhými drápy, kterými rozhrabávají půdu, převracejí klacky a rozhrnují listí. Jedná se o všežravce, kteří nejsou příliš nároční, co se týče jejich jídelníčku. Rádi si pochutnají na bezobratlých, menších obratlovcích, ptačích vajíčkách, zdechlinách nebo hlízách a plodech rostlin,“ popsal zoolog.