Transfuzní stanici v Liberci přibyli v uplynulém roce prvodárci. Za minulý rok oproti předchozímu přišlo takřka o pět stovek nových lidí víc. Nižší počet prvodárců v předchozích letech přičítají odborníci dopadu covidové situace, kdy lidé řešili jiné záležitosti než právě darování krve.
Pravidelně na transfuzní stanici přichází asi pět tisíc dárců, v registru jich evidují o dva tisíce více. „Loňský rok se příchod nových dárců zlepšil, nejen na plnou krev, ale evidujeme i několik desítek nových dárců plazmy,“ uvedla primářka Transfuzního oddělení Krajské nemocnice v Liberci Renata Procházková. Mezi dvěma tisíce neaktivních dárců jsou například lidé po operacích nebo ženy na mateřské dovolené, které nemohou aktuálně krev darovat. To platí i třeba o lidech, které kousne klíště, vrátí se z ciziny anebo podstoupili invazivní vyšetření. Také oni nemohou nějaký čas krev darovat. Jsou mezi nimi ale i mrtvé duše, a tak proto je potřeba stále nové dárce získávat.
Celá řada prvodárců pochází například z firem, kde si dárcovství krve dávají do programu a zaměstnancům z toho plynou benefity. „Pravidelné dárce máme z Vězeňské služby, jednou za rok přichází od policie. Pravidelně chodí darovat krev hodně hasiči nebo členové horské služby,“ popsala staniční sestra Valerie Fojtová. Nejvíc nováčků ale přivádí třeba rodinní příslušníci, anebo společně přichází kolegové z práce.
„Polovina prvodárců v uplynulém roce byli lidé ve věku od osmnácti do třiceti let. Zbývající polovinu pak tvoří lidé ve věku 30–60 let,“ doplnila lékařka Zdeňka Královská. Darovat krev přitom mohou lidé až do pětašedesáti let věku, později pouze poté, když lékař shledá, že je jejich zdravotní stav dobrý a krev darovat mohou.
V Liberci odebírají plnou krev a krevní složky. Plná krev se dál zpracovává na červené krvinky, které se dávají pacientům třeba při úrazech nebo anémii. Také se z nich připravují koncentráty krevních destiček, které se podávají pacientům v ohrožení krvácení nebo těm, kteří krvácejí. Tedy po úrazech nebo onkologickým pacientům. Anebo se připraví z plné krve plazma, která se může podávat například lidem s poruchami krevního srážení.
„Tam se ale dnes plazma nahrazuje spíše průmyslově vyráběnými přípravky, ale vyrobenými z plazmy. A pak se také plazma posílá k průmyslovému zpracování, kde se z ní vyrábí imunoglobuliny, albumin, koncentráty krevního srážení a podobně,“ vysvětlila primářka Procházková. A v neposlední řadě se také dělají odběry na separátorech, odkud se odebírají krevní destičky anebo se odebírá krevní plazma, která se posílá na frakcionaci, protože je drtivá většina výrobků z plazmy krevních derivátů a nelze je jinak než z plazmy vyrobit.
V Liberci na transfuzní stanici odebírají každoročně tolik krve, že s ní dokážou zabezpečit potřeby nejen krajské nemocnice v Liberci a jejích pracovišť v Turnově a Frýdlantu ale zajišťují krev i pro Jablonec nad Nisou nebo Českou Lípu. Přitom v Lípě také provádí také odběry od dárců krve a uskuteční jich asi tři tisíce za rok.
Množství krve, které v Liberci odeberou, většinou stačí. Pouze ve výjimečných situacích, které nastávají tak dvakrát až třikrát ročně, žádají o krev z jiných transfuzních stanic. To se stává třeba ve chvíli, kdy se například sejdou tři těžké úrazy a pacienti mají velkou potřebu krve. V krevní bance totiž může být krev uchovávána pouze omezenou dobu, protože expirace erytrocytů je 42 dní. Ve valné většině případě ale v okamžiku, kdy krev dochází, pomáhají hlavně dárci. Transfuzní stanice má systém výzvy, kdy je osloví s žádostí o pomoc, mimo jiné zveřejňuje i výzvy na facebookové skupině dárců anebo je jednoduše obvolává.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.