Rok uplynul v těchto dnech od dokončení podzemní bariéry v hnědouhelném dole Turów v Polsku. Postavena byla proto, aby bránila odtoku podzemních vod do dolu a jejich poklesu v sousedních lokalitách. Čeští odborníci nyní po ročním měření uvedli, že bariéra plní svou roli a podzemní vody postupně stoupají.
Data ukázala, že hladina podzemní vody v blízkosti bariéry stoupá. Zda se její pozitivní vliv projeví i na českém území musí prokázat aktualizovaný hydrogeologický model a pokračující monitoring hladiny podzemní vody.
Skupina nezávislých expertů hodnotila předně dvě kritéria, její propustnost a změnu hladiny podzemní vody. „U všech čtyř vrtů, které jsou uvedeny v Dohodě k posuzování funkčnosti podzemní těsnící bariéry, hladina podzemní vody roste, a to o 0,63 až 4,17 metrů za období duben 2022 až červen 2023,“ uvedl předseda expertní skupiny Zdeněk Venera, ředitel České geologické služby.
Hydrodynamické testy ukázaly, že podzemní těsnící bariéra splňuje míru nepropustnosti uvedenou v Dohodě a lze ji podle parametrů v Dohodě považovat za funkční. „Růst hladiny podzemní vody byl zjištěn i ve třech vrtech ve vzdálenosti 400 - 850 metrů na nátokové straně podzemní těsnící bariéry, směrem od dolu na jih k české hranici,“ doplnil Venera.
Na vzdálenějších vrtech v zatěsněném středním kolektoru na polském a českém území hladiny podzemní vody nadále klesají a dosahují historického minima. „Zda a v jakém časovém horizontu se pozitivní vliv podzemní těsnící bariéry projeví i v jejím širším okolí na českém území, je nezbytné prokázat aktualizovaným hydrogeologickým modelem a pokračujícím monitoringem hladiny podzemní vody,“ vysvětlil ředitel Venera.
Pravidelný monitoring bude i nadále pokračovat a podle dohody musí i nadále polská strana poskytovat potřebné a pravidelné údaje. Polsko navíc musí do dvou let od postavení bariéry, podle podmínek stanovených EIA, aktualizovat hydrogeologický model dolu.
„Na základě aktualizovaného modelu a pokračujícího monitoringu posoudíme, zda je rozsah podzemní bariéry dostačující, nebo bude potřeba přijmout další opatření,“ uvedl ředitel Venera s tím, že pokud by se ukázalo, že důl Turów je odpovědný za další pokles hladiny podzemní vody, musí polská strana přijmout další opatření, jako je rozšíření podzemní bariéry či její prohloubení a zatěsnění, aby byla zajištěna maximální ochrana podzemní vody na území České republiky.
Zástupce Sousedského spolku Uhelná, což je jedna z obcí kde lidé úbytek podzemní vody pociťují nejvýrazněji, je k účinku těsnící stěny skeptický. „Stěna v dole reálně nemá vůbec efekt na to, jak se mění hladina vody v našem vrtu. Ostatně už dříve to zmiňovali i hydrologové, že už dva kilometry od stěny je efektu nulový, voda stoupá jen na nátokové straně a dál už nic,“ komentoval situaci Milan Starec.
Liberecký kraj se naopak k výsledkům ročního měření staví optimističtěji. „Pro kraj je podstatné, že monitoring bude i nadále pokračovat a my budeme mít přehled o vývoji hladiny podzemní vody. Budeme mít přístup k novému hydrologickému modelu, který vznikne z dat české i polské strany. Na konci června jsme v Liberci, místní části Machnín, zahájili rekonstrukci tamní úpravny vody. Tato rekonstrukce a s ní související revitalizace zdrojů vody je prvním ze čtyř investičních projektů, které pomohou vypořádat se s dopady sucha a důlní činností polského dolu Turów v oblastech Hrádecka a Chrastavska v Libereckém kraji. Z 35 milionů eur, které přinesla Libereckému kraji Dohoda o Turówu, bude kromě rekonstrukce úpravny vody v Machníně také například zvýšena kapacita chrastavského vodojemu Svatý Ján a dále vybudovány vodovody mezi Hrádkem nad Nisou a Václavicemi a z Chrastavy do Horního Vítkova,“ uvedl radní pro životní prostředí a zemědělství Václav Židek (Piráti).
Nejlepším řešením je mezivládní i podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), neboť dlouhodobě přináší hmatatelné benefity pro lokality postižené činností dolu Turów a pro jejich obyvatele.
„Díky Dohodě máme možnost průběžně monitorovat vliv těžby na životní prostředí, máme data o stavu podzemní vody, o hluku a kvalitě ovzduší. Součástí Dohody je kompenzace části nákladů nezbytných například pro vybudování potřebné vodovodní infrastruktury. Finanční příspěvek polské strany, kterou Česko podpisem Dohody získalo, bylo 45 milionů eur, z nich Liberecký kraj obdržel částku ve výši 35 milionů eur na zajištění náhradních zdrojů pitné vody a 10 milionů eur získalo MŽP na zajištění monitoringu dopadů těžby v dole Turów, konkrétně podzemní vody, ovzduší, hluku, světelného znečištění a pohybů terénu,“ uvedl Hladík.
Polská strana začala aktuálně stavět zemní val, který osadí zelení, což je jednou z dalších podmínek v Dohodě. Předpokládaná doba výstavby činí 4 až 7 měsíců, následná výsadba stromů zabere zhruba 3 až 5 měsíců. Hotovo by tedy mělo být zhruba v červnu 2024.
Foto Liberecký kraj
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
