Tým z univerzity představil světu unikátní linku na výrobu nanovlákenné příze. Zájem mají firmy Adidas či Nike

Poprvé ji vědci světu představili na Mezinárodním veletrhu textilních strojů ITMA v Miláně.

„Jedná se o jediné doposud popsané zařízení, které vyrábí pomocí střídavého elektrického proudu stoprocentně nanovlákennou přízi na poloprovozní úrovni. Oprávněně se také domníváme, že naše metoda je velmi robustní pro tvorbu takové příze ze širokého spektra různých polymerních materiálů,“ řekl David Lukáš z Katedry chemie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL, jenž vedl jeden mezifakultní tým. Vedoucím týmu vývojářů byl Jaroslav Beran z Katedry textilních a jednoúčelových strojů Fakulty strojní.

„Námi vyvinuté zařízení a způsob výroby umožňuje produkci příze či niti o rychlosti 15 metrů za minutu. Řada v literatuře popisovaných zařízení pak vůbec nevyrábí kontinuálně, takže vznikají pouze několikacentimetrové úseky přízí, kdežto my jsme nyní na Mezinárodním veletrhu textilních strojů ITMA předváděli výrobu několik stovek metrů dlouhých vzorků,“ zdůraznil Beran. Čisté nanovlákenné příze se po světě vyrábí v různých výzkumných týmech řadu let – první Formhalsův patent je ze 30. let 20. století – ale většinou jen v rychlostech několik centimetrů za minutu.

Nová linka vznikla za podpory klastrové organizace NANOPROGRESS, s níž TUL řadu let spolupracuje právě na výzkumu a vývoji světově unikátních technologických celků. Díky kontinuální produkci přízí složených z vláken o submikronových průměrech bude možná výroba nové generace textilních materiálů.

Už na veletrhu o nový tip textilie projevili zájem velcí hráči na trhu s textilem. O libereckou linku i o další představené vzorky materiálů zejména pro medicínské aplikace či pro hygienu byl na veletrhu velký zájem.

„Obraceli se na nás zástupci velkých firem zejména sportovního oblečení jako Adidas, Nike, Decathlon nebo The North Face, kteří věděli, že se na TUL vyvíjí zajímavé unikátní technologie v oblasti nanovláken. Upoutaly je naše materiály pro výrobky kombinující sportovní oblečení a hojení ran, například pro ultramaratonce nebo se zajímali o možnosti zefektivnění výroby membrán pro sportovní oblečení. Zájem projevily i firmy, které se věnují tvorbě speciálních vlákenných materiálů jako například DuPont,“ shodují se v hodnocení veletrhu jeho další účastníci Josef Skřivánek a Petr Žabka, oba z Katedry textilních a jednoúčelových strojů Fakulty strojní TUL, a Eva Kuželová Košťáková z Katedry chemie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL.

Řada akademiků a studentů z celého světa projevila zájem o stáž či spolupráci při vývoji nanovlákenných materiálů ze svých polymerů či aktivních látek. „Podpořit nás přišli i zástupci českých firem, kteří nabízeli spolupráci. Potěšením bylo i setkání s mnoha absolventy TUL působících nyní po celém světě,“ dodává docentka Košťáková.