Zhruba o rok zpožděná výstavba nové nákladní lanovky na obtížně přístupný hrad Bezděz na Českolipsku za 34 milionů korun se blíží k závěru. Hotová by měla být do konce letošního roku. Postup prací zatím tomu podle kastelána Kamila Seidla nasvědčuje. Na fungování nákladní lanovky je hrad ve vlastnictví státu závislý.
„Stožáry už stojí a teď se začaly strojit," řekl kastelán Kamil Seidl.
Národní kulturní památka je na vrcholu 604 metrů vysokého kopce a vede k ní jen příkrá kamenitá stezka, která je pro auta nesjízdná. V případě poruchy musejí zaměstnanci hradu vynášet věci na zádech v batozích po kilometr dlouhé cestě. Novou lanovku hrad potřebuje, předchozí bývala často porouchaná. Její provoz byl původně plánovaný na pět let, jezdila přes 40 let. Pracovníci firmy starou lanovku demontovali letos na konci léta. Výstavbu nové lanovky od počátku provází komplikace, podle původních plánů měla být hotová na konci minulého roku. Nejprve ale bylo třeba vyřešit problémy s podložím a usazením stožárů, navíc nahoře, v místě plánovaného umístění patky podpěry, byla nalezena středověká hradba a archeologové ji museli prozkoumat. Výstavbu zkomplikovala i zpožděná dodávka technologie ze zahraničí.
Kromě nové lanovky by se hrad měl dočkat v příštím roce i lepšího zásobování vodou a zjednodušení likvidace odpadních vod. Nově vybudované nádrže na pitnou a odpadní vodu u dolní stanice lanovky i přečerpávací nádrže u pokladny nahoře podle kastelána testovali letos od konce srpna.
„Odzkoušeli jsme to a fungovalo to perfektně. Teď musíme čekat, až obec schválí věcné břemeno pro cestu, abychom mohli vybudovat potrubí od vodárny u parkoviště," dodal kastelán. Nahoru na hrad se zatím pitná voda vozí lanovkou, která dosud slouží i k vyvážení fekálií z toalet.
Bezděz patří mezi nejvýznamnější gotické památky na českém území. Královský hrad nedaleko Máchova jezera založil roku 1264 Přemysl Otakar II. Improvizovaná lanovka na něm byla už v 17. století za Albrechta z Valdštejna. Při stavbě opevnění se vyvážel materiál na Bezděz dřevěným žlabem. Tažnému systému prý dodávalo sílu větrné kolo na vrcholu kopce. Později přišli na hrad mniši a jejich služebníci dostávali břemena nahoru rovněž dřevěným žlabem. Točili na Bezdězu dvěma bubny s navázanými lany, na jejichž konci byly náklady. Mniši využívali na dopravu těžkých věcí i osly.
S letošní návštěvnickou sezonou na Bezdězu je kastelán spokojený. Přišlo 55.037 lidí, což je zhruba o 500 více než loni. „Byly tam ale během sezony velké výkyvy, hodně to ovlivnilo počasí," dodal Seidl. Bezděz lákal podle něj hlavně na jaře a v září, v létě a v říjnu byla návštěvnost slabší než loni.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
