Nemocnice v Libereckém kraji zahájily letošní rok v běžném režimu

Loni na podzim se z 520 lékařů Krajské nemocnice Liberec (KNL) do protestu aktivně zapojilo zhruba 50. „Aktuálně víme o jedné lékařce, která zatím výpověď nestáhla s odkazem na to, že nemá dostatek informací, jak ty podmínky budou nastavené poté, co se vyčerpá 416 hodin přesčasů. Nicméně si myslíme, že to je otázka nějaké další komunikace, a věříme, že i to vyřešíme," řekl mluvčí KNL Václav Řičář.

Chod největšího zdravotnického zařízení v kraji, které provozuje nemocnice v Liberci, Turnově a Frýdlantu, neovlivnil protest lékařů ani v závěru minulého roku. KNL navíc začala testovat nový systém služeb, od něhož si slibuje, že lékařům ubudou přesčasy. „Celé to směřuje k tomu, že efektivněji využíváme lékaře, kteří musí být v nemocnici přítomni během nočních nebo pohotovostních služeb," dodal mluvčí KNL.

Kvůli výpovědím z přesčasových služeb omezila v závěru loňského roku plánovanou péči městská nemocnice v Jablonci nad Nisou. Do protestu se tam zapojilo 45 ze 140 lékařů, tedy skoro třetina. Letošní rok ale i tato nemocnice zahájila v běžném režimu, na podmínkách se vedení nemocnice s lékaři dohodlo. „Jednání proběhlo a v podstatě jsme se na všem dohodli s tím, že zůstávají otevřené dva tři detaily, které dotáhneme během ledna. Není to ale nic, co by ohrožovalo nějak vzájemnou dohodu a fungování nemocnice," řekl ředitel nemocnice Vít Němeček. I v Jablonci by si lékaři měli polepšit. „Navýšili jsme čerpání náhradního volna, navýšili jsem mzdy a udělali některé další změny. Ale co se týká provozu nemocnice a tak dále, tak pokračujeme v původní výkonnosti," dodal Němeček.

V krajské nemocnici v České Lípě se do loňského protestu lékařů zapojilo jen několik lékařů a její běžný režim tak nebyl narušen. To samé platí i pro společnost MMN vlastněnou městy a krajem, jež provozuje nemocnice v Jilemnici a Semilech. „Všechno běží jako dříve, nemáme žádné omezení," řekl předseda představenstva MMN Jiří Kalenský.

Loňské protesty lékařů vyvolalo schválení novely zákoníku práce, která měla umožnit zdvojnásobení ročního objemu dobrovolných přesčasů zdravotníků na 832 hodin. Část lékařů kvůli tomu své smlouvy o přesčasové práci vypověděla. Na základě jejich protestu byla tato novela zrušená a každému zaměstnanci tak mohou nemocnice nařídit 150 hodin přesčasů, na dalších až 416 hodin může být uzavřená dohoda. Kromě změny zákona lékaři žádali i zvýšení základní mzdy až na trojnásobek průměrné mzdy. Zástupci zdravotníků, vlády a Všeobecné zdravotní pojišťovny nakonec podepsali dohodu, podle níž má pojišťovna poslat letos nemocnicím 9,8 miliardy korun navíc na růst výdělků.