Zanedlouho se na stavbě Centra urgentní medicíny (CUM) v areálu liberecké krajské nemocnice objeví věžové jeřáby. Vyrůst by zde měly na přelomu ledna a února a budou jen o kousek nižší, než je heliport. Jeho fungování ale nenaruší.
„V současné době, tak jak to dovolí klimatické podmínky, se provádí záporové pažení a příprava pro výkopové práce na energokanál, který půjde v podzemí z energocentra směrem do areálu nemocnice,“ uvedl hlavní inženýr stavby Petr Šmakal. Pod heliportem je aktuálně asi nejhlouběji vykopané místo celé stavby, a sice dvanáct metrů hluboká jáma, ve které bude veden zmíněný energokanál. Kolektorem půjdou veškeré inženýrské sítě pro zachování provozu nemocnice.
V současnosti stavebníci hloubí také jámu pro šestipatrové Centrum urgentní medicíny a níže se hloubí stavební jáma pro parkovací dům pro 330 aut a energocentrum, vedle pavilonu D. Objekt bude postavený jako první.
Budují se i základy pro stavby jeřábů. Na přelomu ledna a února se vztyčí dva věžové jeřáby, jeden bude před fasádou objektu D a druhý bude v Kristiánově ulici. Postupně se vztyčí až čtyři jeřáby, podle fáze výstavby.
„S úřadem pro civilní letectví jsou projednané podmínky pro práci s jeřáby v ochranném pásmu heliportu, a stanovené bezpečnostní podmínky. Činnost jeřábu s provozem letecké záchranné služby bude koordinována tak, aby nevznikla žádná bezpečnostní rizika. Jeřáby budou postaveny tak, aby jejich ramena nezasahovala do ochranného pásma heliportu,“ popsal Šmakal.
Už nyní funguje systém včasné výstrahy pro případy, kdy do nemocnice přilétá vrtulník. „V momentě, kdy z prostoru letiště startuje letecká záchranná služba, dostanou stavebníci informaci na gsm bránu a vědí, že vrtulník jde do vzletu. A my výškové práce, které by mohly ohrozit leteckou službu, omezíme nebo zastavíme. Pokud se stane, že je přílet vrtulníku zrušený, opět dostaneme avízo,“ přiblížil stavbyvedoucí Ondřej Jandejsek.
Až budou na stavbě jeřáby, bude pro organizaci letů a práce na stavbě stanoven koordinátor. Stabilitu heliportu sleduje monitoring a měření hlídá případné odchylky. Veškeré stavební práce byly také koordinovány se statikem.
Přes zimní období pracuje na stavbě kolem 50 lidí. Koncem roku si stavba vyžádala změnu průběhu zásobování celého areálu nemocnice, tak aby byl uvolněný stavební prostor pro realizaci technologického kanálu. Celá doprava se musela odsunout, zásobování nyní probíhá ze stejného místa, ale jiným směrem. Vytěženo dosud bylo z areálu 21 tisíc kubíků zeminy, z toho, co se vytěžilo, bylo zhruba 15 procent skály.
První dokončenou stavbou v rámci budování centra za 4 miliony korun bylo otočení předpolí u pavilonu D a lidé tak chodí z druhé strany. Následovat bude energocentrum a parkovací dům. „Teprve až bude dostaveno nové energocentrum, zbouráme stávající. Hotové by mělo být do konce příštího roku,“ uvedl Šmakal. Úkolem energocentra je zásobovat celý areál nemocnice teplem a teplou vodu, bez něj by nemohla fungovat. Samotné nové energocentrum bude zprovozněno o něco dříve než parkovací dům. „Naším cílem je ale uvést parkovací dům do provozu ještě před tím, než bude dokončeno Centrum urgentní medicíny,“ dodal Šmakal.
Stavba je prozatím ve skluzu asi o tři a půl měsíce, kvůli vynucenému odstraňování havarijního stavu kanalizace v Kristiánově ulici. V prostorách právě Kristiánovy ulice a před budovou nového CUM má podle plánu vzniknout náměstíčko. Stavba nového pavilonu nemocnice začala na jaře 2023 a hotová má být v roce 2026.
Foto Blanka Freiwilligová
