ÚS zamítl stížnosti potomků policisty, který zemřel ve služebním autě
Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnosti pozůstalých po policistovi, který zemřel při havárii služebního vozu. Dcera a syn se domáhali u civilních i správních soudů odškodnění za duševní útrapy. Podle ÚS se mohli a mohou domáhat odškodnění z povinného ručení, tedy pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Nález vyhlásil soudce zpravodaj Pavel Šámal.
Nehoda se stala v roce 2014 u Doks na Českolipsku. Při srážce policejní dodávky s kamionem zemřeli dva policisté. Třetí, který seděl za volantem, utrpěl zranění a později byl odsouzen za usmrcení z nedbalosti.
Dcera jednoho ze zemřelých policistů získala odškodnění podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Celkem v souvislosti se smrtí svého otce obdržela 706.649 korun. Syn nezískal nic, protože nebyl nezaopatřeným dítětem, a nesplnil tak podmínky pro odškodnění podle zákona o služebním poměru.
U soudů se dcera domáhala vyššího odškodnění od policie, syn alespoň nějakého. V ústavních stížnostech uvedli, že Krajský soud v Hradci Králové a Nejvyšší správní soud porušily jejich ústavně zaručená práva, například právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života a právo na soudní ochranu.
ÚS ale ponechal rozhodnutí správních soudů beze změn. V minulosti už odmítl i stížnosti navazující na civilní linii sporu. Jako pořád otevřenou možnost soud zmínil nárok z povinného ručení.
„Přiměřenost odškodnění stěžovatelů je tak věcí případného dalšího řízení. Sami stěžovatelé tvrdí, že nárok na náhradu nemajetkové újmy, respektive pojistné plnění, uplatnili u pojišťovny, která ale zatím podle jejich tvrzení v ústavní stížnosti vůči nim neplnila. Věc však podle všeho dosud nebyla řešena u soudu," stojí v nálezu.
Soud poukázal na rozdílné mechanismy v odškodňování smrti osoby blízké při služebním úrazu a pracovním úrazu. Zatímco u pracovního poměru se nyní může odškodnění domáhat v podstatě každý blízký člověk, a to ve výši odrážející intenzitu újmy, u bezpečnostních sborů se uplatňuje předem daná částka, kterou navýšit nelze. Totéž ustanovení také omezuje odškodnění pouze na manžela, nezaopatřené dítě a rodiče žijícího ve společné domácnosti.
„Důvodová zpráva ani judikatura pro takový zásadní rozdíl neposkytují jakékoli vysvětlení. ÚS proto vyzývá zákonodárce, aby zvážil, zda jsou zřetelné rozdíly v odškodňování zaměstnanců a příslušníků bezpečnostních sborů skutečně ospravedlnitelné," uvedl soud v nálezu.
