Ukrajinci jsou dva roky po zahájení války na Ukrajině nejpočetnější skupinou cizinců na Technické univerzitě v Liberci. Jsou nejen mezi studenty, ale také mezi vědci, kterým univerzita poskytla prostor k pokračování ve vlastním výzkumu. Aktuálně v Liberci studuje stovka mladých Ukrajinců, nejvíc jich je na ekonomické fakultě, řekl mluvčí univerzity Radek Pirkl. Rusko napadlo Ukrajinu 24. února 2022, ještě loni byli nejpočetnější skupinou v Liberci studenti z Ruska. Na sedmi fakultách liberecké univerzity studuje 6800 mladých lidí, z toho zhruba deset procent tvoří cizinci.
V minulém akademickém roce nastoupilo ke studiu v Liberci 46 mladých Ukrajinců v režimu dočasné ochrany, do druhého ročníku jich podle Pirkla postoupilo 24. „Někteří nesplnili předepsané kredity nebo nedosáhli požadované jazykové úrovně," doplnil mluvčí. V tomto akademickém roce nastoupilo dalších 48 studentů v režimu dočasné ochrany. „Obecně mají zájem především o ekonomické obory, studují ale také informační technologie, strojírenství a jsou i na pedagogické nebo textilní fakultě," dodal.
Aby umožnila uprchlíkům před válkou nastoupit ke studiu, zmírnila v roce 2022 liberecká univerzita požadavky na znalost českého jazyka a připravila intenzivní jazykové kurzy. „V minulém akademickém roce stačila na většině fakult jazyková úroveň A2, na fakultě zdravotnických studií to bylo B1 – studující chodí do praxe do zdravotnických zařízení a plynulá komunikace je tu nutností. V tomto akademickém roce jsme zvýšili požadavky na B1 na většinu fakult, s výjimkou fakulty umění a architektury, kde chtěli úroveň B2, a na zdravotnických studiích C1," řekl Pirkl.
Kromě studentů se s válkou přesunuli do Liberce i někteří ukrajinští vědci. „Buď u nás pracují, nebo mají výzkumnou stáž. Například Olga Mazurová, která k nám na fakultu mechatroniky, informatiky a mezioborových studií přicestovala v rámci speciálního programu pro ukrajinské vědce ohrožené válkou. Díky tomu může pokračovat ve vědecké práci v oblasti doménových struktur feroelektrických materiálů, kterou nikdo v Česku nedělá," doplnil Pirkl. Mazurová podle něj získala grant Evropské komise MSCA4Ukraine, který má podpořit ukrajinské vědkyně a vědce v čase války.
„Další takový vědec, který k nám přináší nové impulsy do vědy, je Sergej Petrušenko z Charkova, který pracuje na univerzitním Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CXI) v oblasti tenkých vrstev," řekl Pirkl. Mladý vědec odešel po začátku války z Charkova do Moldavska, kde zhruba rok pracoval na dálku, pak uspěl s žádostí o grant Evropské komise a od loňského března pokračuje ve své práci ve výzkumném centru liberecké univerzity.
„Ukrajinští studenti v režimu ochrany, ale i ti, kteří nějakým způsobem doloží potřebnost, dostávají stipendium z fondu na podporu studia ukrajinských studentů ministerstva školství, které pokrývá ubytování na kolejích a životní náklady studujících Ukrajinců. Pro letošek výši přidělené částky ještě neznáme," dodal Pirkl. Peníze podle něj školy dostávají na základě žádosti.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.