Ukrajinci jsou dva roky po zahájení války na Ukrajině nejpočetnější skupinou cizinců na Technické univerzitě v Liberci. Jsou nejen mezi studenty, ale také mezi vědci, kterým univerzita poskytla prostor k pokračování ve vlastním výzkumu. Aktuálně v Liberci studuje stovka mladých Ukrajinců, nejvíc jich je na ekonomické fakultě, řekl mluvčí univerzity Radek Pirkl. Rusko napadlo Ukrajinu 24. února 2022, ještě loni byli nejpočetnější skupinou v Liberci studenti z Ruska. Na sedmi fakultách liberecké univerzity studuje 6800 mladých lidí, z toho zhruba deset procent tvoří cizinci.
V minulém akademickém roce nastoupilo ke studiu v Liberci 46 mladých Ukrajinců v režimu dočasné ochrany, do druhého ročníku jich podle Pirkla postoupilo 24. „Někteří nesplnili předepsané kredity nebo nedosáhli požadované jazykové úrovně," doplnil mluvčí. V tomto akademickém roce nastoupilo dalších 48 studentů v režimu dočasné ochrany. „Obecně mají zájem především o ekonomické obory, studují ale také informační technologie, strojírenství a jsou i na pedagogické nebo textilní fakultě," dodal.
Aby umožnila uprchlíkům před válkou nastoupit ke studiu, zmírnila v roce 2022 liberecká univerzita požadavky na znalost českého jazyka a připravila intenzivní jazykové kurzy. „V minulém akademickém roce stačila na většině fakult jazyková úroveň A2, na fakultě zdravotnických studií to bylo B1 – studující chodí do praxe do zdravotnických zařízení a plynulá komunikace je tu nutností. V tomto akademickém roce jsme zvýšili požadavky na B1 na většinu fakult, s výjimkou fakulty umění a architektury, kde chtěli úroveň B2, a na zdravotnických studiích C1," řekl Pirkl.
Kromě studentů se s válkou přesunuli do Liberce i někteří ukrajinští vědci. „Buď u nás pracují, nebo mají výzkumnou stáž. Například Olga Mazurová, která k nám na fakultu mechatroniky, informatiky a mezioborových studií přicestovala v rámci speciálního programu pro ukrajinské vědce ohrožené válkou. Díky tomu může pokračovat ve vědecké práci v oblasti doménových struktur feroelektrických materiálů, kterou nikdo v Česku nedělá," doplnil Pirkl. Mazurová podle něj získala grant Evropské komise MSCA4Ukraine, který má podpořit ukrajinské vědkyně a vědce v čase války.
„Další takový vědec, který k nám přináší nové impulsy do vědy, je Sergej Petrušenko z Charkova, který pracuje na univerzitním Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CXI) v oblasti tenkých vrstev," řekl Pirkl. Mladý vědec odešel po začátku války z Charkova do Moldavska, kde zhruba rok pracoval na dálku, pak uspěl s žádostí o grant Evropské komise a od loňského března pokračuje ve své práci ve výzkumném centru liberecké univerzity.
„Ukrajinští studenti v režimu ochrany, ale i ti, kteří nějakým způsobem doloží potřebnost, dostávají stipendium z fondu na podporu studia ukrajinských studentů ministerstva školství, které pokrývá ubytování na kolejích a životní náklady studujících Ukrajinců. Pro letošek výši přidělené částky ještě neznáme," dodal Pirkl. Peníze podle něj školy dostávají na základě žádosti.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
