Ozdobou kaple hradu Bezděz bude opět soška slavné Černé madony montserratské

„V loňském roce jsem při sestavování plánu aktivit přemýšlel, jak důstojně připomenout tuto pro Bezděz a jeho historii mimořádně významnou událost. Oslovil jsem akademického sochaře, docenta Milana Váchu. Dohodli jsme se na vytvoření repliky Černé madony z labského pískovce. Mám velkou radost, že na Bezdězu bude prezentována kopie Černé madony montserratské. Bude tak návštěvníkům připomínat, proč se Bezděz kdysi stal významným poutním místem,“ vysvětluje Kamil Seidl, kastelán státního hradu Bezděz.

Jaká je historie Černé madony?

Již na počátku 17. století byl naplánován sňatek španělské infantky Marie a budoucího rakouského císaře Ferdinanda III. Tyto plány však přerušily jiné úvahy o propojení evropských dynastií. Nakonec se Marie na cestu do Vídně vypravila až v roce 1629. Součástí Mariina doprovodu byl i benediktinský mnich Peňalosa de Modragon, který s sebou ze Španělska přinesl tři kopie Panny Marie Montserratské. Jednu sošku ponechal ve Vídni, druhá se dostala do pražského kláštera Emauzy. Třetí pak v roce 1666 doputovala na Bezděz.

Hrad Bezděz v té době již několik let fungoval jako benediktinský klášter, ale díky sošce se z něj stalo významné poutní místo, kam přicházely zástupy lidí. Během josefínských reforem byla soška v roce 1786 přenesena do kostela sv. Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie v Doksech. Dodnes je tam k vidění uprostřed barokního oltáře.

„Právě tato soška, která je ze dřeva a je vysoká zhruba 120 centimetrů, posloužila jako předloha pro vytvoření nové, zhruba 80 centimetrů vysoké sošky z labského pískovce. Její tvorba trvala přibližně šest měsíců,“ řekl kastelán Seidl.

Slavnostní odhalení madony a její pokřtění se uskuteční v bezdězské hradní kapli v sobotu 4. července ve 12 hodin za účasti veřejnosti. Madona bude umístěna na železném ručně kovaném barokním podstavci v kapli na kněžišti za původním oltářem a stane se trvalou připomínkou slavné historie Bezdězu.

„Velmi oceňuji a podporuji iniciativy, které do původních prostor navracejí historické artefakty – byť formou replik – a umožňují tak důstojnou prezentaci naší historie,“ komentuje bezdězskou novinku Miloš Kadlec, ředitel Národního památkového ústavu, ÚPS na Sychrově.