Jablonec prověří, zda může ve svých objektech vybudovat záložní zdroje energie

Jablonec nad Nisou bude prověřovat, zda může v některých svých objektech vybudovat záložní zdroje energie. Půjde o budovy, u nichž počítá s vybudováním fotovoltaických elektráren a bateriových úložišť. Záměrem města je zajistit, aby vybrané objekty dokázaly fungovat i při dlouhodobém výpadku elektrické energie.
"Energetická bezpečnost dnes představuje jednu z priorit odpovědného řízení města. Chceme, aby vybrané školy, sportovní zařízení a další důležité objekty dokázaly v případě rozsáhlého výpadku elektřiny zajistit základní provoz a posloužit jako zázemí pro obyvatele i složky integrovaného záchranného systému. Proto nyní prověříme technické možnosti a ekonomickou stránku celého řešení," uvedl primátor Jablonce Miloš Vele (ODS).
Konkrétně nechá město prověřit sportovní halu, areál Střelnice, trafostanici za atletickou halou a základní školy Liberecká, Na Šumavě a Arbesova, u kterých počítá s vybudováním velkých bateriových úložišť. Z objektů s plánovanými menšími bateriovými úložišti se budou prověřovat základní školy Rychnovská a Pod Vodárnou a mateřská škola Arbesova.
"Naším cílem je vytvořit síť objektů, které zůstanou funkční i během dlouhodobého blackoutu. Školy nebo sportovní zařízení mohou v takové situaci nabídnout bezpečné místo pro obyvatele, zajistit základní služby a podpořit práci krizového štábu. Právě proto chceme připravit jejich provoz v takzvaném ostrovním režimu, tedy nezávisle na veřejné distribuční síti," informovala manažerka energetických projektů na jabloneckém magistrátu Jitka Holubcová.
Fotovoltaické elektrárny chce Jablonec vybudovat v chystaném rozsáhlém projektu, kdy solární panely by měly do dvou let pokrýt střechy zhruba 60 budov města a jeho společnosti Jablonecká energetická. Fotovoltaické elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 3,2 megawattu (MW) a k tomu bateriová úložiště s celkovou kapacitou 3,2 megawatthodiny (MWh) včetně řídicího systému vybuduje společnost Energ-servis ze skupiny ČEZ. Jabloneckou energetickou to přijde včetně desetiletého servisu na 165 milionů korun bez DPH.
Prověření, zda může město ve vytipovaných budovách vytvořit i záložní zdroje energie, nebude radnici nic stát. "Tyto práce zahrnuje stávající smlouva se zhotovitelem projektu fotovoltaických elektráren. U objektů s menšími bateriovými úložišti město zároveň využije dotační prostředky na přípravu elektroinstalace pro budoucí připojení záložních zdrojů. Náklady na stavební úpravy a pořízení technologie pro objekty s velkými bateriemi uhradí město," dodala mluvčí radnice Milena Lánská.
Jak hodnotíte tento článek?
Doporučujeme
ZprávyMinimální mzda od ledna 2027 stoupne na 24 900 Kč
ZprávyTULIFEST 2026 už klepe na dveře. Propojí hudební svět lidí s handicapem i bez něj
ZprávyHygienici zakázali kvůli sinicím koupání v Hamerském jezeru na Českolipsku
Plzeňská Drbna











