Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.
PR článekČtvrtek, 7. listopadu 2024, 16:34
Uzavírka. Slovo, které nejspíš nemá rád vůbec nikdo. Pro řidiče přestavuje jen komplikace. Jenže vyrovnávat se s nimi musí i cestující v MHD a také samotný liberecký dopravní podnik (DPMLJ). Vždyť jen letos jich musel řešit přes šedesát, to znamená v průměru skoro jednu a půl týdně. A co taková uzavírka vlastně pro veřejnou dopravu znamená? To jsme probírali s dopravním ředitelem DPMLJ Martinem Hettnerem.
Pro dopravní podnik totiž práce spojené s uzavírkou začínají už mnohem dříve, než začne. Jako první obdrží žádost o uzavírku. A spouští se celá soustava kroků, které směřují k úspěšnému zvládnutí uzavírky. Nejprve vzniká analýza, zda je vůbec možné naplánovat objízdnou trasu.
A už do tohoto procesu vstupuje řada faktorů. „Může se stát, že je to ulice, kde objízdná trasa ani neexistuje, protože okolní ulice to neumožňují. Zásadní také je, že naše autobusy nemohou jezdit každou ulicí,“ vysvětluje dopravní ředitel DPMLJ Martin Hettner, jak se vybírá objízdná trasa.
Musí se posoudit nejen ujetá vzdálenost navíc a prodloužení jízdní doby, ale počítat je třeba i s přestávkami řidičů. Na to vše se musí brát ohledy. To samozřejmě přináší komplikace. „Někdy to znamená takové prodloužení časů, že pak musíme do provozu přidat více autobusů a tím pádem i řidičů,“ vysvětluje Hettner.
Když už je vybrána objízdná trasa, často je potřeba i přesunout některé zastávky, které by se musely jinak vynechat. I k tomu musí dopravní podnik občas přistoupit, protože se nenajde místo pro jejich umístění, které podléhá, tak jako objízdná trasa, schválení příslušnými úřady. I to se při plánování musí brát v potaz.
Navíc některé objízdné trasy jsou užší, což je v Liberci velmi časté a dopravní podnik tak musí přistoupit k žádostem o úpravu přechodného značení. „Většinou na objízdných trasách žádáme o umístění přechodných zákazů zastavení, kterými se musí zrušit v ulicích například parkovací pruhy, aby se v nich naše autobusy mohly vůbec míjet,“ říká Hettner.
Každá z uzavírek se pak také musí koordinovat s ostatními uzavírkami, protože se jich většinou realizuje několik souběžně. „Ne vždy lze povolit všechny uzavírky, protože už bychom neměli kudy linky MHD odklonit,“ upozorňuje Hettner.
Zadání a informace o uzavírkách a objízdných trasách se pak musí dostat do celého dopravního podniku. „Jde o přípravu objížďkových jízdních řádů, přípravu dat pro informační a odbavovací systémy vozidel. Dále se musí z jízdních řádů vytvořit podklady pro plánovače řidičů. Také poskytujeme třetím stranám data pro vyhledávače spojů. Musíme se vyjádřit a podat návrh opatření v MHD i dopravnímu úřadu, který následně opatření k uzavírkám schvaluje. Všechny procesy potřebují na svoji úpravu nějakou dobu,“ popisuje náročnost příprav na každou uzavírku dopravní ředitel DPMLJ.
Jenom na oddělení jízdních řádů, na kterém kolegové určují jaké vozidlo bude zajišťovat jaký spoj, pracují v dopravním podniku dva lidé. „Nacházejí se na samém začátku procesu, od nich putují data dalším pracovníkům. Změny je nutné se všemi koordinovat, protože mají dopady na počty vypravených autobusů, podobu směn řidičů a jejich turnusů. Vše se projednává dopředu, jestli je uzavírku vůbec možné s ohledem na počty provozních vozidel, aktuální nemocnost řidičů a plány dovolených zajistit. U vozidel dochází v provozu k poruchám, dopravním nehodám, což si vyžaduje nějaký čas na opravy. To jsou další vlivy. Pokud potřebujeme přidávat do provozu vozidla navíc, tak musíme myslet na to, že potřebujeme mít zálohu pro případ poruchy nebo náhrady za tramvaje v případě mimořádností, abychom nezůstali, jak se říká na nule,“ vysvětluje Hettner.
Navíc se situace s uzavírkami neustále vyvíjí. „Nezřídkakdy se stane, že se uzavírka prodlužuje, nebo začne oproti plánům později. Ve chvíli, kdy má začít dalších pět uzavírek a jedna z těch stávajících se prodlouží třeba o měsíc, tak musíme opět všechny služební jízdní řády, podle kterých jezdí naši řidiči, přepracovat,“ dodává.
Jen v roce 2024 do poloviny října proběhlo v Liberci 62 uzavírek. Řeší se tak prakticky neustále. A pro dopravní podnik jde i o výrazné navýšení naježděných kilometrů. Odhadnete, kolik tisíc kilometrů řidiči MHD v Liberci jen letos při objížďkách najezdili navíc? Je to 72 tisíc kilometrů!
Nedílnou součástí objížděk je zpoždění. Na objízdné trasy se přesouvá kromě MHD i individuální automobilová doprava, a tak autobusy MHD mnohdy popojíždějí v nekonečných kolonách. „Jsme schopni ovlivnit, jestli autobusy odjedou na čas z konečné, už ale nedokážeme ovlivnit, jaké zpoždění budou mít po cestě. Některá zpoždění jsou tak veliká, že pak vznikají zpoždění i na následujících spojích,“ popisuje Martin Hettner.
Jenže taková zpoždění se podle něj jen velmi složitě dají zahrnout do změn jízdních řádů. „Zpoždění na objízdných trasách jsou každý den rozdílná a mění se nejen v průběhu dne, ale i v průběhu dnů a týdnů samotných, nelze je proto jednoduše zahrnout do jízdních řádů prodloužením jízdní doby. Záleží na tom, jak auta přijíždí do dopravních špuntů. Jeden spoj tak může mít osm minut zpoždění, a ten následující pouze minuty dvě, další den je to ovšem zase jinak. S tím bojujeme také, je to komplikace a snažíme se to ovlivnit alespoň prodloužením obratového času na konečných. Ne vždy je to ale možné,“ pokračuje.
Navíc do provozu není možné poslat všechny autobusy, ale musí být připraveno i několik záložních pro případy výskytu mimořádností v provozu. „Máme připravené řidiče s autobusy v garážích pro případy, kdy vozy mají například poruchu a je potřeba dovézt na místo náhradní vůz nebo je potřeba nahradit dočasně provoz na tramvajové lince. Dispečeři také využívají tyto řidiče pro vykrývání zpožděných spojů. Dispečer sleduje situaci v provozu, a pokud je zpoždění vyšší a hrozilo by, že by jiný spoj na lince jel ještě více zpožděný, tak jej vykryje připraveným záložním spojem,“ uvádí dopravní ředitel.
Ten zmiňuje i další komplikaci, kterou může přinést objížďka. Po některých objízdných trasách neprojede kloubový autobus. „Kloubový autobus pak musíme nahradit dvěma klasickými autobusy, což si vyžaduje kromě autobusu i dalšího řidiče navíc. Nebo naopak musíme na objízdnou trasu nasadit menší než klasické autobusy, aby po náhradní trase vůbec projely a my jsme mohli zachovat v místě uzavírky provoz MHD. Takovým příkladem je uzavírka Dvorské ulice, u které se taktéž prodloužil termín dokončení a dochází k problémům se zpožděním spojů, protože se v dopravní špičce tvoří pravidelně stojící dopravní kolony v ulici Na Bídě."
Náročná je situace s neustálými uzavírkami a objížďkami i pro samotné řidiče, kteří se musí srovnávat s mnoha změnami linek. „Řidiči musí neustálé změny sledovat a uvědomit si, jak uzavírky začínají a končí a po které trase zrovna pojedou,“ říká Hettner s tím, že řidiči mají k dispozici vždy aktuální verzi jízdních řádů, ale i mapy objízdných tras.
Proces uzavírek a objízdných tras je zkrátka nikdy nekončící proces. Už nyní se podle Hettnera chystá další velká koordinační schůzka, která se bude týkat uzavírek narok 2025. „Na závěr bych chtěl poděkovat všem našim zaměstnancům za dobře odvedenou práci v roce 2024 a všem cestujícím děkuji za pochopení při uzavírkách a přeji nám všem mnoho dalších společných kilometrů,“ dodal dopravní ředitel.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.