Stav dopravní infrastruktury stojí za každou sedmou nehodou motocyklistů. Podle více než pětiny českých motorkářů se podepisuje na vzniku nebezpečných situací. Při nehodách z důvodu nepřizpůsobení rychlosti jízdy stavu či povaze vozovky byla pro české motocyklisty osmkrát vyšší pravděpodobnost úmrtí než činil celoroční průměr všech nehod.
Nakolik se podepisuje stav vozovky a jejího okolí na dopravní nehodovosti motocyklistů a jejích následcích? Odpověď nabízí celoevropský projekt Riderscan realizovaný v letech 2011-2015, jehož se zúčastnilo 20 států EU28 (včetně České republiky) a Norsko. „Jedním z poznatků je, že stav dopravní infrastruktury může být primární příčinou každé čtrnácté, celkově pak se může podepsat na vzniku každé sedmé nehody motorkářů,“ uvádí Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Jedná se především o závady povrchu vozovky (30 % případů) a v deseti procentech případů o nedostatečnou údržbu pozemní komunikace a špatný stav dopravního značení. Pro motocyklisty jsou velmi nebezpečné střety s pevnými překážkami. Projekt Riderscan došel k závěru, že ve městech tvoří tyto nehody 4 % nehod motocyklistů, mimo ně pak až každý pátý případ. V případě takové srážky však čelí motorkáři ve srovnání s posádkami automobilů až 5x vyššímu riziku úmrtí.
Názory na to, co jsou největší problémy spojené s kvalitou dopravní infrastruktury, vyjádřilo 17 556 motocyklistů:
Podle evropských motorkářů parametry dopravní infrastruktury významně přispívají ke vzniku nebezpečných dopravních situací. V tomto ohledu jsou nejkritičtější Řekové, kladně odpovědělo 40,9 procenta z nich. Následují Španělé (38,6 %), Belgičané (37,7 %) a Italové s Francouzi (36,9 a 36,5 procenta). Nejméně kritičtí byli naopak Dánové (6,2 %), Britové (8,9 %) a Nizozemci (11,7 %). Čeští motocyklisté kladně odpověděli ve 21,5 procentech případů. „V České republice máme některé specifické pasti na motorkáře. Neuvěřitelný tanec mohou zažít na podélných spárách mezi dálničními pruhy i mezi dvěma pruhy na komunikacích nižších tříd. Často spára bývá hluboká i na výšku pneumatiky a také tak široká. Jezdec bez větších zkušeností může spadnout jen při pohledu na tu drážku. Za nehorázný hazard se životy řidičů jednostopých vozidel je třeba považovat přístup správců komunikací při opravování asfaltového povrchu tzv. tryskací metodou, kdy po aplikaci zůstává na povrchu vozovky velké množství drobného štěrku. Auta to přece postupně vyházejí. Mnohdy však není štěrk vůbec vidět a motocykl v náklonu nebo na brzdách se stává neovladatelným. Následná nehoda pak bývá přičítána nepřizpůsobení rychlosti jízdy stavu vozovky,“ upozorňuje na některá nebezpečí číhající na motocyklisty Vladimír Mašek, šéfinstruktor projektu Učme se přežít.
Závady komunikace byly v loňském roce označeny za viníka vzniku 253 dopravních nehod, žádná z nich nebyla fatální. Problémem však bylo nepřizpůsobení rychlosti stavu (např. kvalitě a stupni opotřebení povrchu) či dopravně technickému stavu (např. sklonu, šířce a druhu) vozovky. To bylo příčinou 10 067 nehod, při nichž přišlo o život 138 osob. Jinými slovy každé deváté nehody a každého pátého usmrcení v silniční dopravě. „Pravděpodobnost úmrtí při takovéto nehodě byla téměř 2x vyšší než činí průměr na jeden tisíc vyšetřovaných nehod obecně. Obzvláště pozorní by měli být motocyklisté. Havarovali v 524 případech, jejich nehody si vyžádaly 29 životů. Riziko usmrcení je v jejich případě ještě 4x vyšší,“ uzavírá Roman Budský.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
