Památkáři získali pozemky potřebné k výstavbě lanovky na Bezděz

Současná lanovka dlouhá 139 metrů je z roku 1982. "Už má své za sebou. Neustále se řeší opravy, hlavně pohonu," řekl ředitel NPÚ pro Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj Miloš Kadlec. Lanovka je sestavena z různých částí zahraniční výroby. Je tam italská převodovka, německý motor. Životnost lanovky byla plánovaná na pět let, v provozu je 34 let.

Vybudování nové lanovky si podle odhadu vyžádá asi 15 milionů korun, bez dotace od ministerstva kultury nebude podle Kadlece možné ji postavit. Podmínkou k získání dotace je vlastnictví pozemků, část pod dolní stanicí dosud patřila státnímu podniku Vojenské lesy a statky. Památkáři s nimi o převodu jednali od loňského jara, smlouvu se podařilo podepsat nyní. "Už je to zapsáno i na katastru. Zaplatili jsme odhadní cenu," dodal Kadlec. Více než 5300 metrů čtverečních stálo NPÚ skoro 113 tisíc korun.

O dotaci památkáři požádají v příštím roce. Projekt počítá i s vybudováním vrtu pod hradem, který by měl přivést vodu až na hrad. To by podle Kadlece mělo vyřešit i další problémy Bezdězu. "To znamená toalety, čističku odpadních vod, přívod vody, odkanalizování," uvedl. Teď se pitná i užitná voda na hrad vozí lanovkou a toalety jsou na Bezdězu jen mobilní.

Nákladní lanovka je pro hrad ze 13. století jediným dopravním spojením s okolním světem. V případě poruchy musejí zaměstnanci hradu vynášet věci na zádech v batozích po kilometr dlouhé, obtížně schůdné cestě. Improvizovaná lanovka byla na hradě už v 17. století za Albrechta z Valdštejna. Při stavbě opevnění se vyvážel materiál na Bezděz dřevěným žlabem. Tažnému systému prý dodávalo sílu větrné kolo na vrcholu kopce. Později přišli na hrad mniši a jejich služebníci dostávali břemena nahoru rovněž dřevěným žlabem. Točili na Bezdězu dvěma bubny s navázanými lany, na jejichž konci byly náklady. Mniši využívali na dopravu těžkých věcí i osly.