Běžný rok hospodáře přibližuje dnes otevřená expozice na Dlaskově statku v Dolánkách u Turnova. Věnovaná je i obyčejům a obřadům spojených s ročními obdobími. V průběhu roku se proto expozice ještě třikrát změní.
„První vytvořená expozice je věnovaná zahájení zemědělských prací a agrárním obyčejům, které je provázely," řekla ředitelka muzea v Turnově Vladimíra Jakouběová. Expozice bude v této podobě asi dva měsíce, další bude spojená s Letnicí neboli svatodušními svátky, podzimní se žněmi a posvícením a zimní s obdobím Vánoc.
Při vytváření expozice podle Jakouběové vycházeli ze zápisků sedláka a písmáka Josefa Dlaska, po němž nese statek jméno. „Z jeho zápisků čerpáme informace, které plodiny zde sázeli, jak probíhaly zemědělské práce a jakým způsobem hnojili v polovině 19. století," uvedla Jakouběová.
Jako základní hnojivo se tehdy používal hnůj a chlévská mrva, Dlask využíval i vápno. „Hodně se používaly i třeba kopřivy k ochraně některých druhů zeleniny," dodala Jakouběová.
Expozice má být i osvětou, jak lze využít zapomenuté postupy při hnojení přírodními produkty. Na statku se pěstovaly všechny základní potraviny včetně brambor, které tehdy ještě nebyly na českých polích běžné. Málokdo dnes ví, že Dlask pěstoval i len. „Pod statkem jsou dodnes mokřiny, kde len máčeli," dodala ředitelka.
Dlask podle ní vynikal i v sadařství. „Byl v tomto směru poměrně výjimečným hospodářem, protože zaváděl i nové odrůdy," dodala.
Ovocné sady se nezachovaly. Na jejich místě je parkoviště pod roubeným statkem, jenž patří k nejvýznačnějším památkám lidové architektury na severu Čech.
Expozice na statku se v současné podobě zaměřuje i na Velikonoce, právě v tomto období totiž za Dlaska obvykle začínaly zemědělské práce. Ve světnici v přízemí jsou proto prezentované přípravné práce spojené s pečením mazanců, devítipodlahových bab či velikonočních ptáčků. „V patře je pak expozice, která prezentuje úkony na Boží hod velikonoční, to znamená třeba svěcení pečiva a dalšího jídla, které se nosilo do kostela na mši. V zadní komoře pak máme ukázku, jak vypadala koleda na Červené pondělí. Co vše musela děvčata absolvovat při pomlázce a jaká byla úloha mládenců," uvedla ředitelka muzea.
Velikonoční obřad se podle ní týkal i hospodářských zvířat. Hospodyně s pomlázkou prvního mládence, který přišel na statek, vyšlehala všechna zvířata, aby se omladila. „Velikonočním vajíčkem se také koulelo po hřbetě zvířat, aby získala z vejce životodárnou sílu," dodala.
Obřady doprovázely i zahájení prací na poli. „Když se oralo pole, které se mělo zasít, tak se do brázdy vkládalo vajíčko," nastínila Jakouběová. První brázda se kropila věchýtkou slámy ze svěcené vody, pro niž se chodilo do kostela na Bílou sobotu. Oráč také nesměl po celou dobu setí první brázdy promluvit, aby se nenarušil proces, kdy se zrno vkládá do zeminy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
