Kdysi vyhlášené lázně postavené na počest císaře Františka Josefa I. dnes jen matně připomínají dávno zašlou slávu. Popraskané omítky, prázdný bazén, stará opřená koloběžka, na které se už asi nikdy nikdo nesveze. Smutný pohled na kdysi tak atraktivní místo.
Nád lázněmi ze začátku minulého století si občas povzdychne asi každý Jablonečák. Nachází se sice v srdci města u rušné komunikace, to jim ale na kráse ani využití nepřidalo. Vrátit lázním život chce nejen spolek ArtproProstor ale i nové vedení města. „Tento objekt je přibližně dvě dekády prázdný a nepřijde mi vhodné nechávat ho zavřený. Proběhlo zde několik pokusů o oživení a padla i celá řada záměrů, jak místo využít,“ uvádí náměstek primátora pro rozvoj města Jakub Chuchlík.
Nápady tu opravdu byly, od knihovny přes wellness centrum až po pivovar. Nápady ale nestačí. Lázně potřebují projekt a finance. Bez těch to nepůjde. A jak naznačuje stav budovy, náklady na rekonstrukci by se vyšplhaly do desítek milionů korun. Uskutečnit takovou rekonstrukci by bylo možné jen v případě získání štědré dotace a na tu bude potřeba již konkrétní záměr, co s tímto místem.
Do popředí se lázně dostaly po dlouhé době v roce 2015. „Tehdy přišel spolek ArtproProstor s konceptem provizorního využívání lázní pro kulturní akce,“ vysvětluje náměstek. „Projektem Probuďme lázně k životu jsme se snažili tento prostor oživit. Uvědomujeme si totiž, že se jedná o výjimečnou památku z hlediska architektury a zároveň Jablonci chybí místo, které by reagovalo na současnější směry v kultuře a umění,“ informuje zakladatelka spolku Anna Strnadová.
Dva roky zde spolek organizoval koncerty, divadelní představení i design markety. Jenže v roce 2017 začalo střechou do objektu zatékat a nový statický posudek zabouchl před dalšími akcemi dveře. Nyní chce město se spolkem rozhýbat diskuzi, která by mohla přinést svěží náhled na celou situaci a konečně něco změnit.
Na veřejné debatě o lázních vystoupila i představitelka otevřené kulturní organizace Nová síť, Adriana Světlíková. S rozjížděním projektů na oživení určitých míst má mnohaleté zkušenosti. „Za tu dobu jsme zjistili, že fungují základní tři věci. Pokud je projekt silný, charismatický a také dobře srozumitelný. Dále je důležitá podpora místního obyvatelstva a samozřejmě je podstatná i podpora od vedení konkrétního města nebo obce,“ komentuje Světlíková.
V klubu Na Rampě vystoupil i Jiří Vydra, představitel Valdštejnské lodžie. Letohrádek nedaleko Jičína se díky aktivitě mnoha lidí podařilo zachránit, obnovit a podobně by to prý mohlo být s Jablečnými lázněmi. „Stavba se postupně začala oživovat. Připojovali se lidé. Postupně víc a víc lidí chtělo být součástí projektu, který chtěl proměnit tuhle barabiznu, která v sobě měla ale kouzlo,“ sděluje Jiří Vydra a upozorňuje, že na rozdíl od lázní se lodžie nachází dva kilometry od centra města.
Spolek ArtproProstor už přišel i s návrhem na využití lázní. Mohly by se proměnit v kulturně-kreativní prostor. Mohla by zde probíhat celá řada akcí, a to nejen těch kulturních. Dostatek prostoru by navíc umožňoval vybudovat expozici o historii lázní i dát prostor třeba začínajícím podnikatelům a kreativcům. „Rádi bychom se zde jednou zaměřili i na tvorbu aktivní komunity a inovaci skla a bižuterie. Jak jsme během pořádání akcí zjistili, Jablečné lázně nejsou místním lhostejné a zároveň bourají klasický stereotyp, že kulturní akce se mohou pořádat jen v galeriích, muzeích nebo divadlech,“ dodává Strnadová.
Co tedy lázně čeká? Blýská se jim na novou budoucnost, nebo jsou jejich dny sečteny? To se teprve uvidí.
Foto Lubomír Krongaiger
