Ukázat, že se inkontinence týká každého z nás – to je cílem osvětové výstavy, která putuje po městech Libereckého kraje. Velkoformátové fotografie Radka Petráška zachycují reálné situace, při nichž se inkontinence stává komplikací a omezuje běžný život člověka. Černobílé snímky jsou až do 26. srpna k vidění v prostorách radnice v Krásné Lípě, v září se přestěhují do vestibulu radnice ve Frýdlantě, v říjnu do Městské knihovny ve Varnsdorfu a v listopadu na Městský úřad v Hrádku nad Nisou.
Mnoho lidí se za svůj problém – za ono nesdělitelné „to“– stydí a nechce o tom mluvit. Desítka uměleckých fotografií zobrazuje lidi, kteří se s problémem potýkají v kontextu běžného dne. „To“ tak dostává konkrétní podobu, o které je možno hovořit či se s ní ztotožnit. Jedná se například o seniora v hospici, který je odkázaný na pomoc druhých, těhotnou ženu či mladou běžkyni, pro kterou je každý krok nepříjemný.
„V Hrádku nad Nisou denně vyrobíme téměř 6 milionů plen pro děti a 300 tisíc plen pro dospělé. Zatímco ty dětské jsou všeobecně vnímány jako samozřejmost, o těch druhých už se tolik nemluví. Proto jsme se rozhodli toto citlivé téma otevřít výstavou, která chce lidem s inkontinencí říct, že se není za co stydět,“ říká Leoš Preisler, ředitel hrádeckého Drylocku, jehož firma výstavu pořádá.
V České republice trpí únikem moči odhadem více než jeden milion lidí, z toho jen polovina vyhledá lékařskou pomoc. Inkontinence se netýká pouze seniorů, žen po menopauze nebo starších mužů. Onemocnění postihuje i mladé ženy po porodu, muže po operaci nebo děti.
„Uspořádání výstavy velice kvitujeme. Jsme rádi, když se o problematice inkontinence veřejně hovoří. Jedná se o onemocnění, které je stále velkým tabu, přitom je častější, než si mnozí myslí. Potěšil nás i název výstavy, který souzní s myšlenkou našeho sdružení – nepotýkat se se svými starostmi sám, ale sdílet je s těmi, kteří zápasí s podobnými potížemi,“ říká Jana Navrátilová, zakládající členka pacientského sdružení Inko-gnito, které výstavu podporuje.
Fotografie jsou dílem libereckého fotografa Radka Petráška a vznikaly v prostředí Hospicu sv. Zdislavy, Krajské nemocnice Liberec a Studia pilates M jóga Liberec.
