Uranový důl najdete také ve sklepení českolipského muzea. Připomene historii těžby

Muzeum v České Lípě vytváří expozici věnovanou těžbě uranu, která výrazně ovlivnila Českolipsko ve druhé polovině 20. století. Otevřít ji chce v části sklepení v příštím roce. Bude to tam vypadat jako v hlubinném dole, řekl ředitel Vlastivědného muzea a galerie Zdeněk Vitáček.

„Položili jsme si tam už koleje a na nich jsou nejrůznější typy vozíků, co se používaly v dole,“ uvedl Zdeněk Vitáček. Hlavní prvky budoucí expozice budou tvořit čtyři kolejiště, ocelová oblouková výztuž a dřevěné důlní výztuže, do kterých budou zabudované atypické vitríny. Na jednu z výdřev vytvořili pracovníci muzea vestavbu imitace sypného komínu. „Ze strojů, co tam budou, pro návštěvníky bude asi nejzajímavější lopatkový přehazovací nakladač, kterým se těžila hlušina,“ uvedl ředitel muzea. Dvoutunový stroj mají podle něj už také ve sklepení. „Museli jsme ho ale rozebrat a po částech spustit dolů, kde jsme ho zase složili,“ dodal.

Část prostoru chystané expozice bude zaujímat temná komora s UV světlem, v níž budou k vidění světélkující minerály. Budou tam na ukázku i nerosty z různých uranových ložisek v Česku. Součástí expozice bude také trojrozměrná mapa čtvercového půdorysu metr krát metr. Přiblíží, jak vypadaly areály Uranových dolů Hamr včetně jednotlivých šachet. „Těžba uranu patří neodmyslitelně k Českolipsku. V mnoha rodinách jsou ještě dnes bývalí pracovníci dolů,“ uvedla krajská radní pro kulturu Květa Vinklátová. Kraj je zřizovatel muzea.

Ložiska uranu v hloubce 160 až 240 metrů se podařilo najít na Českolipsku na začátku 60. let minulého století, těžba tam trvala do roku 1996. Doly v Podještědí zaměstnávaly až 6900 lidí a za celou dobu těžby tam vzniklo asi 15.000 vrtů. Nejvyšší produkce v hlubinné těžbě bylo dosaženo v roce 1988, kdy bylo vytěženo 912.950 tun rudy a získáno z ní 938,3 tuny uranu. U chemické těžby bylo maximem 859,5 tuny uranu z roku 1977. Celkem se oběma metodami vytěžilo přes 27.000 tun uranu.

Po chemické těžbě ale zůstaly v podzemí obrovské škody. Do země bylo postupně vtlačeno 4,1 milionu tun kyseliny sírové, 320.000 tun kyseliny dusičné a pro výrobu uranového koncentrátu použito 112.000 tun čpavku. Kontaminováno bylo asi 369 milionů metrů krychlových podzemních vod na ploše 27 kilometrů čtverečních. Odhaduje se, že čištění území potrvá až do roku 2037 a bude na to potřeba přes 50 miliard korun.