Lázně nabízejí novou výstavu zabývající se antisemitismem. Vstupuje se na ni Bránou zákona

Netradičně pojatá výstava je věnována projevům antisemitismu v českých zemích od středověku až po současnost ve vizuální podobě. Je tam skoro 200 děl, mezi nimi i grafický návrh pro obálku francouzského satirického časopisu od Františka Kupky či grafika Josefa Váchala. Podle kurátorky výstavy Evy Janáčové je téma antisemitismu aktuální i dnes.

Antisemitismus není minulostí. Nejvíce je na internetu

„Latentní antisemitismus dál žije v České republice. Podle všech statistik, podle všech výzkumů víme, že antisemitismus roste, a to nejen na verbální úrovni, ale i vizuální. Nejvíce rozšířený je na internetu," řekla dnes Janáčová. Tématu výstavy odpovídá i její architektura. „Když se podíváte kolem sebe, tak uvidíte vysokou paneláž šedé barvy, ze které vystupují takové speciální ostny a trny. Tyto ostny a trny reprezentují metaforicky takovou protižidovskou zášť, nenávist," uvedla Janáčová. Za výrazný prvek považuje i vstupní bránu. „Tam jsou napsané paragrafy 355, 356 zákoníku, které jasně ukazují, že je zakázáno hanobit nějak rasu, národ," dodala.

Výstava je jedním z výstupů čtyřletého vědeckovýzkumného projektu Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, do kterého bylo zapojeno deset odborníků z různých vědeckých pracovišť. „Jedním ze závěrů je, že je to problém, který nebyl ukončen například druhou světovou válku. Dalším je zjištění, že i období, která se pro nás běžně nespojují s nějakými významnými projevy antisemitismu, tak docela silná byla, třeba za první republiky. A třetím, že problém není jen antisemitismus, ale že stejné označování nějakých konstruovaných nepřátel se přenáší i na jiné různé menšiny a je to širší problém," uvedl další z autorů výstavy Jakub Hauser.

Na výstavě je třeba prvorepubliková kresba, která interpretuje Sovětský svaz a bolševiky jako dílo bezcitných, krvežíznivých a cynických židovských tyranů. Na další je zase vyobrazen keťas a bolševik ve spojení se špatným zásobováním po první světové válce, kdy keťasování jako nekalá obchodní praxe byla nejčastěji přisuzována židovským obchodníkům nebo těm, kteří byli za Židy považovaní.

Výstava Obrazy zášti v galerii potrvá do 2. ledna příštího roku, díla na ni zapůjčilo 40 veřejných institucí a soukromých sběratelů. „Většina z nás chodí do galerie, aby se setkala s nevšedními uměleckými předměty a ocenila krásu, harmonii či jiné pozitivní hodnoty. Na naší výstavě nic takového však nenaleznete. Artefakty, které na první pohled vypadají krásně, jsme se snažili záměrně dekonstruovat po stránce protižidovských stereotypů a dát do širšího kontextu vizuálních projevů antijudaismu a antisemitismu v českých zemích,“ dodal ředitel galerie Pavel Hlubuček.