Expozice Liberecké fragmenty v Severočeském muzeu v Liberci nabízí mnoho zajímavých historických předmětů k vidění. Jedním z nich je i znovu objevený bronzový zvon ze 17. století z kostela sv. Antonína. Jedná se o pozdvihovací typ zvonu, který se používal při určité části katolického mešního obřadu, jíž je takzvané pozdvihování nejsvětější svátosti oltářní.
Díky nápisům na zvonu bylo možné rozluštit okolnosti jeho vzniku. Ulil jej Martin Zorbe v Žitavě roku 1691. Práci mu zadal liberecký radní, Johann Georg Hänisch, který byl zároveň brusičem skla a kamene. Jedná se o nejstarší zvon v Liberci. Donedávna tento post zaujímal o rok mladší radniční zvon z roku 1692, který se používal k ohlašování požárů. Oba zvony však vzešly ze stejné dílny.
Gott allein die Ehre. Diese Glockn hat | umgussen lassen Johann Georg Haenisch | Raths Verwandter. Glaas und Stein Schneider | Reichen Berg Anno Christi MDCXCI.
Bohu jedinému úcta. Tento zvon nechal přelít radní Johann Georg Haenisch. Brusič skla a kamenů. Liberec, léta Páně 1691.
Martinus Zorbe Roth und Glocken Giesser in Zittaw hat mich gegossen anno 1691.
Martin Zorbe mědi a zvonolijec v Žitavě mne ulil roku 1691.
Historii zvonu se podařilo rozluštit muzejníkům až během příprav expozice. V roce 1963 jej totiž daroval muzeu arciděkan P. Klabucha, dlouhá léta pak ležel v depozitáři a jeho původ byl neznámý. Zelený nápis na zvonu však umožnil odhalit mnohé informace. „Depozitáře Severočeského muzea obsahují statisíce sbírkových předmětů, od těch nejmenších až po skutečně objemné. Ne vždy je jasný původ, přičemž to je jedna ze zásadních informací pro historiky, která může umožnit další zpřesňování informací o předmětu,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Zelený nápis C/20/15/206 na zvonu je totiž pozůstatkem značení zvonů z doby druhé rekvizice za 2. světové války. Tehdy se zvony třídily do čtyř kategorií: A, B, C a D. Kategorie C označovala zvony umělecky a hudebně cenné.
První číslice značila číslo župy; číslo 20 měla Říšská župa Sudety. Další číslo označovalo sídlo řemeslného svazu, zde se jednalo o Řemeslnický svaz hospodářské komory Liberec (Kreishandwerkerschaft Reichenberg). Třetí číslo pak bylo identifikačním číslem zvonu.
Podle dochovaných záznamů byl zvon po válce pokládán za ztracený. Zjistilo se, že se jedná o pozdvihovací zvon neboli Wandlungsglocke z kostela sv. Antonína v Liberci laděný do tónu as. Váží 70 kilogramů, jeho průměr činí 45 centimetrů a výška 73 centimetrů. Spolu s ostatními zvony byl pak převezen na okresní shromaždiště a později na shromaždiště zvonů do hutě Kaiserwerke Lünen do Vestfálska, právě odtud se zřejmě navrátil po válce do Liberce.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
