Kniha Tancuj si svůj sen se odehrává v Liberci. Hodně lidí si zavzpomíná na konkrétní události a místa, říká autorka Jana Kašparová

„Jako dospívající tanečnice a knihomolka jsem toužila přečíst si knihu o hrdince, která se věnuje stejnému koníčku jako já. Jenže jsem nacházela jen dívčí románky z baletního prostředí,“ popisuje Jana Kašparová, co jí k napsání knihy vedlo.

Právě to byl spouštěč toho, že se knihu rozhodla napsat sama. „Když jsem si pak nedávno u rodičů procházela svoje poklady z dětství, narazila jsem i na pár diplomů, medailí a startovních čísel ze své taneční kariéry. Zároveň jsem zjistila, že jsem už spoustu zážitků zapomněla, a bylo mi to jednoduše líto. A tak jsem spojila dvě věci dohromady. Napsala jsem dívčí román o společenském tanci se střípky zážitků, které nechci nikdy zapomenout,“ vysvětlila.

Kašparová tancovala od detství a jejím domovským klubem se stal TK Koškovi manželů Koškových. „To oni se zasloužili o to, aby se dětské a juniorské tancování začalo prosazovat jako vrcholový sport (a já jsem byla u toho). U nich na parketě jsem strávila spoustu a spoustu hodin, proto to pro mě byl druhý domov,“ říká.

V Liberci sice už dlouho nežije, odchod manželů Koškových ji ale zasáhl. „Není to přímo v knize uvedeno, protože reálně se příběh odehrává na konci minulého tisíciletí. Ale ačkoliv knížka kopíruje některé reálné události a popisuje reálné postavy, všechna jména byla změněna. Až na dvě, a to právě manželů Koškových, která jsem po dohodě s rodinou nechala beze změn. Kniha je tak vzpomínkou a poděkováním,“ pokračuje.

Kniha je zčásti autobiografická, nechce ji ale tak prezentovat. „Věřím, že některé zmíněné postavy se poznají, hodně lidí si zavzpomíná na konkrétní události a místa. Ale pro ostatní to bude jen příběh, jaký dnes žije každá druhá náctiletá tanečnice,“ dodala.

Původně měla být kniha dívčím románem, ale najde si určitě širší skupinu čtenářů. „Protože se příběh hlavní hrdinky prolíná v několika místech s příběhem její maminky, knížka je určena i pro rodiče dívek, které tancují, nebo dělají třeba gymnastiku nebo aerobik. V neposlední řadě je určena i tanečníkům minulým jako hořkosladká vzpomínka toho, jaký vrcholový společenský tanec je. Krásný a náročný,“ vysvětluje Jana Kašparová.

Ta odmalička ráda četla, ale teprve až s dětmi na rodičovské dovolené jí došlo, že kromě čtení také moc ráda píše. „Začala jsem psát příběhy pro děti, zábavné výlety a domácí bojovky. A protože tancování je jednoznačně láska na celý život, nemohla jsem tuhle kapitolu svého života nechat jen tak upadnout v zapomnění,“ říká.

Napsat knihu ale podle ní bylo na celém procesu vlastně to nejjednodušší. „I v práci se zabývám psaním odborných textů a formulovat myšlenky do textu mi jde rychle. S vydáním knihy jsem však narazila na problém, protože většina nakladatelství o začínající autory nemá vůbec zájem,“ vzpomíná.

Peníze se tak snaží získat přes crowdfundingovou kampaň. Ta funguje tak, že se během měsíce snaží vybrat peníze na kompletní vznik knihy, nabízí knihu v předprodeji a ještě něco navíc.

Pokud se peníze vyberou, knížka by měla vyjít po prázdninách. „Když neseženu dost peněz, všechny doposud vybrané peníze se vrátí svým majitelům na účet a rukopis zase ke mně do šuplíku. A samozřejmě i když to všechno dopadne dobře a kniha vyjde, pořád mi zbývá kus práce v další propagaci, aby se kniha dobře prodávala,“ uvádí.

Kampaň končí už 5. dubna v 9 hodin ráno, na její úspěšné zakončení tak už mnoho času nezbývá. V sobotu ale bylo vybráno necelých 90 tisíc ze 110. Pokud tedy chcete splnit sen autorce, přispět můžete tady.