Autoři z Česka a Polska se poprvé setkávají ve společné čítance

V knize najdete řadu známých i méně známých jmen, Miloslav Nevrlý, Jiří Žáček, Pavel Novotný, Zuzana Lazarová, Ilona Witkowska, Filip Zawada, Krystyna Wiatrowska, Dariusz Suska, Pavel Šůstek, Michal Marek, Jiří Jiroutek, Janina Hobgarska, Beata Chłopeniuk, Tomasz Mielech či Jacek Jaśko. Texty v knize jsou zrcadlově přeloženy do obou jazyků a vznik čítanky inicioval a její režie se ujal spolek Liberecký autorský kruh (LAK), který na ní spolupracoval s libereckým Nakladatelstvím Bor. Vydání knihy podpořil i Euroregionu Nisa/Neisse/Nysa.

Antologie navazuje na dvě podobné, které sestavili předchůdci LAKu z Kruh autorů Liberecka (KAL). Ty se však zabývaly, kromě české, německou stranu Euroregionu. „Poláci jako kdyby byli trochu opomíjení, a tak jsme se rozhodli, že zkusíme zamířit k nim, protože jsme přesvědčeni, že i tady vzniká spousta hodnotné literatury a výtvarného umění, které je ovšem tak trochu širšímu publiku na české straně neprávem skryté,“ říká předseda LAKu a jeden z editorů čítanky, básník a novinář Martin Trdla. Dodává, že práce na knize trvaly více než rok. „Byly to stovky e-mailů, schůzek, někdy, s lehkou nadsázkou řečeno, i bezesných nocí. Ale myslím si, že se podařilo něco, co tu v novodobé historii kraje zřejmě nemá obdoby,“ podotýká předseda.

Tuzemská polovina knihy představuje polským čtenářům autory starší, zavedené a již proslulé (Miloslav Nevrlý či Jiří Žáček, v současnosti obyvatel Frýdlantu), ale i oceňované autory z mladší a střední generace (držitel Magnesie Litery za poezii nebo Drážďanské ceny lyriky Pavel Novotný, Zuzana Lazarová, nominovaná v roce 2016 na Cenu Jiřího Ortena, či Štěpán Kučera, který si vysloužil dvojnásobnou nominaci na Magnesii Literu za prózu). „Místo zde mají i autoři dosud nepříliš známí, jež ovšem pokládáme za pozoruhodné objevy přesahující rámec regionální literární scény,“ upozorňuje Trdla.

Další z editorů antologie a jeden ze tří překladatelů textů, básník, publicista Martin Veselka odhaluje klíč k výběru polských prozaiků a básníků: „Při výběru polských autorů a literárních děl pro nás byl důležité aspekty jako regionální hledisko. Některé texty se výslovně vztahují ke Krkonoším, Jizerským horám a dalším krajinám v regionu. A přeshraniční přesah otištěných literárních děl, tedy že ta díla nějak pokukovala přes hranici, k nám Čechům. Plně to ovšem korespondovalo s uměleckými záměry našich polských sousedů, kteří dlouhodobě jeví o poznávání české kultury a krajiny mnohem větší zájem než my Češi o Polsko. V jejich dílech se tedy často setkáváme s působivou reflexí české mentality, země a literatury při pohledu z venčí, z oblasti na sever od Krkonoš.“ 

Důležitou součástí knihy je rovněž její výtvarná složka. Svými pracemi knihu doprovází osmnáct českých a polských výtvarníků – malířů, grafiků a fotografů.

„Čeští výtvarníci jsou zastoupeni jak tvůrci na výtvarném poli již zavedenými (Pavel Šůstek, Michal Marek, Jiří Jiroutek), tak i umělci známými doposud hlavně v regionu, kteří ovšem vedle svých známějších kolegů směle obstojí (Petr Havel, Alena Plíhalová, Olga Veselá). Prostor ovšem dostává také generace nejmladší, pro niž by naše kniha mohla být velmi vhodným odrazovým můstkem (Viktorie Vašáková). Zvláštní místo pak zaujímá výtvarník Martin J. Pouzar, doma i ve světě uznávaný šperkař, který zde představuje výtvarně-literární projekt Překrývání – dílo propojující text a umělecký objekt, vytvořené společně se spisovatelem Josefem Strakou,“ láká za LAK další z editorů básník Julius Benko.

Polskou stranu pak reprezentuje výběrem šesti vynikajících fotografů-krajinářů. „Hlavní pohnutkou v tomto ohledu byla existence proslulé jelenohorské fotografické školy v čele s nedávno zesnulými mistry polské fotografie Wojciechem Zawadzkým a Ewou Andrzejewskou. Součástí tohoto volného uměleckého uskupení, jež dalo postupem času vzniknout i oficiální fotografické vzdělávací instituci, se stala řada dalších kvalitních fotografů,“ vysvětluje Veselka.