Liberecká knihovna si letos připomíná dvě důležitá výročí. Prvním z nich je stodvacáté založení veřejné Lidové české knihovny a druhým je sté založení německé vědecké knihovny Bücherei der Deutschen. Návštěvníci se v průběhu roku mohou těšit například na exkurzi do depozitáře vzácných tisků, na besedu s českou spisovatelkou Alenou Mornštajnovou či na obdobnou podobu hospodského kvízu.
„Krajská vědecká knihovna se stala významným centrem setkávání lidí všech generací. Prošla za svou historii velkou proměnou, a to nejen z pohledu budov samotných, ale také z hlediska rozsahu a pestrosti nabídky, kterou pro své klienty má. Dnes už to není „jen“ prostor, kde se půjčují knihy, ale místo besed, přednášek, výstav, zájmových dílen a výuky a také společenských akcí. Moc děkuji všem ředitelkám, počínaje Věrou Vohlídalovou a konče současnou ředitelkou Danou Petrýdesovou, že dokázaly za svého působení vždy knihovnu posunout o notný kus dopředu,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
První zmínka o liberecké knihovně pochází z roku 1759, kdy liberecký děkan P. Anton Kopsch zakládá nejstarší dochovanou libereckou knihovnu při kostelu Nalezení sv. Kříže na Malém náměstí. Knihovna však původně široké veřejnosti nesloužila. Zpočátku sloužila pro potřeby duchovních libereckého děkanství. Následně vznikaly knihovny spolkové i veřejné. Knihovna se hlásí k odkazu dvou knihoven, které položily její základ, a které v letošním roce slaví výročí svého vzniku.
První z nich je veřejná Lidová česká knihovna, u jejíhož zrodu stáli členové libereckého Sokola. Ti v roce 1904 svolali veřejnou schůzi, která vyústila ke sloučení knihoven a vytvoření velké české knihovny s čítárnou. Během tohoto roku byla knihovna založena a jejím prvním sídlem se staly prostory v budově liberecké České besedy.
Druhou institucí je německá vědecká knihovna Bücherei der Deutschen in der Tscheslowakischen Republik. „Po 1. světové válce se Liberec stal centrem německého národního života v Československu. Na začátku 20. let 20. století německá reprezentace zvažovala přesunutí německých vysokých škol včetně univerzity z Prahy do Liberce. Základním předpokladem k přesunu bylo založení univerzitní knihovny v Liberci, což se začalo realizovat vznikem knihovního spolku Verein Bücherei der Deutschen 23. května 1923. Od přesunu vysokých škol bylo nakonec upuštěno, ale knihovna přesto vznikla jako ústřední knihovna Němců v Československu,“ informoval Jan Mikulička, odborný zaměstnanec vztahů s veřejností. Knihovna byla za účasti významných osobností slavnostně otevřena 30. června 1924.
Osudy těchto knihoven a jejich historie je úzce spjata s libereckou knihovnou. Ta dnes plní funkci krajské knihovny pro Liberecký kraj a městské knihovny pro Liberec.
„Na rok 2024 připravujeme bohatý doprovodný program, který se bude věnovat nejenom minulosti, ale zejména současnosti. Chceme ukázat význam knihovny, resp. knihoven pro současnou i budoucí společnost. Věříme, že si z nabídky vybere každý. Prostřednictvím celoročního narozeninového programu chceme poděkovat našim čtenářům, návštěvníkům a fanouškům za přízeň, které si velmi vážíme,“ sdělila Dana Petrýdesová, ředitelka knihovny.
Oslavy výročí začínají už v březnu s obdobnou podobou hospodského kvízu. V dubnu a květnu se mohou návštěvníci těšit na unikátní večer slampoetry s mezinárodní účastí, na Literatour po zajímavých místech Liberce nebo na besedu se známou českou spisovatelkou Alenou Mornštajnovou. Poslední srpnový týden zve knihovna rodiny s dětmi na happening před knihovnou.
Hlavním dnem oslav bude pětadvacátý říjen, ve kterém proběhnou programy zaměřené na umělou inteligenci, exkurze do depozitáře vzácných tisků, společné krájení a ochutnávání dortu, výstava o historii knihovny nebo registrace pro nové čtenáře zdarma. Den zakončí knihovna večerním koncertem regionální kapely Super Hero Killers.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Čekal bych, že v knihovně jsou vzdělaní lidé, kteří se nenechají ovlivnit, vodit, kteří neslouží momentálně "vládnoucí třídě", čekal bych někoho, kdo se postaví proti propagaci Henleina, jenže knihovno, ty děláš radnici a Kraji děvku, holka...
Proč mám pocit, že i knihovna lehce ohýbá historii a nechává si, co se jí hodí do krámu. Nějak vám vypadla z historie "kratičká" doba a jméno Václava Kopeckého... Václav Kopecký (27. srpna 1897 Kosmonosy[1] – 5. srpna 1961 Praha) byl český komunistický novinář, politik, ministr informací a ministr kultury. Byl předním ideologem a propagandistou KSČ. Po roce 1948 se aktivně podílel na přípravě politických procesů s odpůrci režimu. Patřil k nejtvrdším stalinistům, sovětskému diktátoru zůstal věrný i po jeho smrti a odsouzení kultu osobnosti. Ještě počátkem 60. let patřil k posledním, kteří obhajovali Stalina v Československu. Po celá čtyři desetiletí byl také bezvýhradným následovníkem politiky Sovětského svazu, sovětské zájmy pro něj byly vždy nadřazeny zájmům Československa.
