Bez nadsázky neslavnější muzikál všech dob, muzikál West Side Story, uvádí v premiéře vůbec poprvé ve své historii divadlo F. X. Šaldy v Liberci. Příběh zakázané lásky inspirovaný Shakespearovým dramatem Romeo a Julie se poprvé hrál v New Yorku na broadwayské scéně v roce 1957 a především díky hudbě geniálního skladatele Leonarda Bernsteina si okamžitě získal srdce diváků. V Liberci se na představení podílejí všechny tři soubory, orchestr, sbor i balet. Diváci by ale neměli čekat, že uvidí příběh inspirovaný filmovými adaptacemi. Ředitelka divadla a zároveň režisérka muzikálu Linda Hejlová Keprtová totiž příběh pojala po svém, byť základní dějová linka zůstává zachována. Premiéru má West side story v podání libereckého divadla dnes (pátek) večer.
„Původní nápad vytvořit muzikál na motivy Shakespearova dramatu Romeo a Julie přišel od Jeroma Robbinse, choreografa a režiséra, v roce 1949. Oslovil spisovatele Arthura Laurentse a skladatele Leonarda Bernsteina, zdali by tuto látku nezpracovali. Nejprve byl odmítnut, a tak čekal několik dalších let, než se pánové uvolili a vytvořili tvůrčí tým, který stojí za vznikem nejslavnějšího muzikálu všech dob. Původně měl Bernstein v plánu kromě hudby psát i texty, ale během tvůrčího procesu, někdy v roce 1955, se množství hudebních čísel rozrostlo natolik, že uznal za vhodné oslovit dalšího kolegu – tentokrát mladého spisovatele Stephena Sondheima, aby napsal texty písní,“ říká k muzikálu Jakub Kabeš z PR oddělení Divadla F. X. Šaldy. Premiéra proběhla 26. září 1957 na newyorské Brodwayi ve Winter Garden Theater. Muzikál byl na scéně nepřetržitě téměř dva roky a za tu dobu se odehrálo přes 700 představení.
„Navzdory tomu, jak je téma děsivé, jeho zpracování je obdivuhodné. Autoři spojili představivost a virtuozitu a napsali hluboce dojemnou show, která je škaredá jako městská džungle a zároveň patetická, něžná a odpouštějící. Vše ve West Side Story přispívá ke komplexnímu dojmu divokosti a úzkosti. Příběh je velmi silný, nepochybně proto, že jej Arthur Laurents vystavěl na Shakespearově Romeu a Julii,“ napsal recenzent Brooks Atkinson do New York Times den po premiéře.
West Side Story je muzikál o touze žít jinak. Parta Tryskáčů, kluků druhé generace převážně polských imigrantů, bojuje o nadvládu nad několika ulicemi manhattanského Upper West Side se Žraloky, skupinou nových přistěhovalců z Portorika. Ten, kdo získá kontrolu nad ulicemi, získá zároveň určitou moc a zdánlivý společenský status, který ani jedna ze skupin přistěhovalců nemá.
„Na pozadí tohoto boje o lepší bytí se setkávají Maria a Tony, dva milenci, kteří nechtějí vidět svět Žraloků a Tryskáčů, plný předsudků, nesvobody, zloby a násilí. Oba jsou však jeho nedílnou součástí. Podle pravidel, pramenících z nevraživosti, však odmítají žít. Čím více je jejich touha žít jinak, tedy v lásce, omezovaná, tím intenzivněji ji pociťují a naléhavěji prosazují. Svou lásku vnímají zcela přirozeně jako jedinou cestu pryč ze světa nenávisti,“ přibližuje děj Jakub Kabeš. Příběh ovšem spěje k nevyhnutelnému tragickému konci.
Pro režisérku muzikálu bylo při jeho přípravě nejtěžší vzdát se všech nápadů, které po poslechu muziky a přečtení textu přicházejí. „Máte pocit, že tam musí být všechno. Jenže pak musíte ty nápady postupně krájet, stříhat, vzdávat se jich a loučit se s nimi. Já jsem přitom opravdu měla pocit, že tam musí být celý svět. Každý člověk, kterého potkávám, protože pro mě je ten příběh především o místě v životě. O hledání svého já, svého prostoru, o té obyčejnosti, kterou chceme všichni žít. To, že se nám poštěstí žít obyčejný život je totiž podle mě ten největší dar, který můžeme mít. Kluci a holky, kteří tvoří West Side Story neměly to štěstí, že se narodili do bavlnky, musí si to své místo v životě vybojovat sami. Ten příběh je vlastně jakési sociální drama,“ uvádí Linda Hejlová Keprtová.
V hlavní roli Tonyho se v alternacích představí Jan Kříž a Radek Melša, Mariu alternují Veronika Kaiserová a Karolína Levková. Do role Anity pak režisérka obsadila vynikající herečku a držitelku ceny Thalie Karolínu Baranovou. „Je neuvěřitelné, jak skvěle je vždy připravena. Jak ke všemu přistupuje s pokorou a jak zpívá, přestože je to činoherní herečka,“ vyzdvihuje její výkon dirigent Paolo Gato.
On sám nevnímá West Side Story jako klasický muzikál, ale spíše jako velkolepou jazzovou operu. „Má sice strukturu jako muzikál, ale najdeme tam třeba i citace z Carmen, jazz, blues, country, dokonce afroamerické motivy. Není legrace dát to dohromady tak, aby to skvěle fungovalo. Pro zpěváky, muzikanty i dirigenty je to velmi těžký úkol,“ dodává. On sám diriguje tento muzikál poprvé. „Byl to jeden z mých životních snů,“ prozrazuje. Podle vzoru přání samotného Leonarda Bernsteina si do muzikálu vybral hlasy, které nejsou pro muzikál typické.
Choreografie tanečních scén se ujal jako své první velké práce Michal Kováč. Divadlo tak pokračuje v konceptu dávat šanci i mladým začínajícím umělcům. „Licence na muzikál říkala, že musíme choreografii udělat buď stejnou nebo zcela odlišnou. A my jsme v našem případě šli tou druhou cestou. Celou jsem jí vymýšlel sám a přizpůsoboval ji všem na jevišti,“ vysvětluje. Cílem bylo, aby si byly všechny tři soubory divadla rovnocenné. „Aby v některých chvílích nebylo poznat, kdo je pěvec, kdo činoherní herec a kdo tanečník. Všichni vlastně dělají všechno. Zpívají, tančí, hrají,“ dodává režisérka muzikálu. Choreografie je nedílnou součástí hudební a dějové linky, které kompaktně provazuje.
Legendární muzikál plný slavných hitů předává dojemné poselství o síle lásky a současně křehkosti lidského života. Fascinuje diváky již celá desetiletí a právem patří na piedestal muzikálového žánru. V Divadle F. X. Šaldy se po páteční a nedělní premiéře bude West Side Story hrát do konce sezóny ještě 11. a 12. února, 18. a 19. března, 11. 12. a 13. dubna, 7. a 8. května a 6., 7. a 17. června.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám