Sobota 29. 3. 2025 | Svátek má Taťána
To nejlepší z meziválečné fotografie na Frýdlantsku a Liberecku představuje v rámci nové výstavy Severočeské muzeum v Liberci. Jde o dílo fotografa a vydavatele Gottfrieda Josefa Wurbse, který nejraději a nejčastěji fotografoval přírodu, především pak zimní krajinu. Kromě přírodních motivů ale zachycoval svým fotoaparátem také města, vesnice, lidovou architekturu a v portrétní tvorbě uspěl například velmi známou, neformálně působící podobiznou Františka hrabě z Clam Gallasu. Po druhé světové válce byl Wurbs, přestože mluvil česky i německy, coby Němec odsunut a komunisté stopu po jeho působení zahladili. Stejně jako další němečtí autoři té doby tak zůstal po desítky let zapomenut. Teď jeho život a především dílo představuje v roce 55. výročí jeho smrti ve výstavě nazvané „Gottfried Josef Wurbs (1894–1970): Světlem a stínem / Licht und Schatten“ Severočeské muzeum v Liberci.
„Fotograf a vydavatel Gottfried Wurbs se narodil 20. září 1894 v Terezíně a byl to muž širokého záběru. V prvních letech mladé československé republiky přesídlil do Frýdlantu, kde si vzal za ženu dceru fotografa Else Hausmannovou a otevřel si tam obchod s fotografickým zbožím. Jeho první fotografie nesou dataci 1921, ateliér začal provozovat v roce 1923 a záhy se stal mistrem svého řemesla, aniž by tušil, že jeho práce se jednoho dne stanou součástí historického odkazu,“ líčí kurátorka výstavy Anna Dařbujanová.
Výstava Světlem a stínem přináší výběr toho nejlepšího z Wurbsovy tvorby a představuje dosud největší kolekci jeho snímků, které vznikly ve 20. a 30. letech 20. století. „Na téměř třech stovkách fotografií, dobových pohlednic, a několika zvětšeninách objevíte Frýdlantsko, Liberec, Jablonec nad Nisou a Jizerské hory ve světle, které Wurbs dokonale ovládal. Název výstavy odkazuje k pojmenování jedné z posledních obrazových edic, jež Wurbs stihl vydat před druhou světovou válkou,“ podotýká kurátorka výstavy. Podle ní je Wurbsovo dílo sentimentální, krajinářské a je vyjádřením lásky k přírodě a k domovu.
Povoláním profesionální fotograf, majitel dvou ateliérů (Frýdlant, Železná Ruda), nakladatel, vydavatel a obchodník Gottfried Josef Wurbs patřil mezi aktivní občany Frýdlantu – působil například v komisi pro cizinecký ruch nebo jako technický dozor ve Spolku přátel fotografie Frýdlantu. „V jeho ateliéru se mimo jiné učil fotografovat starožitník a sběratel Josef Scheybal, otec etnografa Josefa V. Scheybala. Wurbs během svého života tvořil pod dvěma obchodními značkami, měl českou a německou linii. První značka „Helios“, nakladatelství uměleckých dopisnic, se zaměřovala na českou klientelu a kromě regionálních věcí fotil v této linii Wurbs pro českou klientelu i různá významná místa v celé republice. Druhá značka, Lichtbildverlag Gottfried Wurbs, byla určena pro německé zákazníky. Tady byla jeho tvorba místnější, regionálnější a motivy byly trochu jiné,“ vysvětluje Dařbujanová.
Wurbse a jeho ateliér se nebojí významem připodobnit k Josefu Seidlovi. „Jako jižní Čechy mají svého Seidla, tak my tady na Frýdlantsku a Liberecku máme svého Wurbse. Což ale neznamená, že by dělali stejné věci. Seidl přeci jen dělal různé studie lidí v práci, v běžném životě. Tohle Wurbs nedělal, dělal spíše studie krajiny, stromů. Když si projdete výstavu, zjistíte, že je tu nespočet záběru na krajinu, hlavně zimní. Na smrky, na břízy, velice rád fotil břízy nebo stromy v pohybu, když třeba foukal vítr. Tím se podobá zase Sudkovi, který také ve 20. letech dělal podobné studie,“ uvádí kurátorka výstavy.
Do života fotografa zasáhla významně, podobně jako do životů milionů dalších lidí, druhá světová válka. K jeho osudu po ní nemají historici podložené informace, jen ty ústně podané. „Víme, že jeho manželka Else Wurbs pravděpodobně zahynula během divokého odsunu ve Frýdlantě nebo v Hejnicích. Nejspíše skončila v nějakém hromadném hrobě. Wurbse kvůli tomu, že měl německou národnost, ještě během druhé světové války povolali do Wehrmachtu, takže se úplně nevrátil v roce 1945, ale až později. Poté byl pravděpodobně vězněn a následně byl nucen odejít. Odcházel společně se svou dcerou. V 50. letech se snažil ještě otevřít nový obchod v německém městečku Lindau u Bodamského jezera, to se mu podařilo, ale nedosáhl už toho významu a rozsahu, jako tady na Frýdlantsku. Zemřel 16. srpna 1970,“ podotýká Anna Dařbujanová.
Jako vesměs většina česko-německých či sudetoněmeckých umělců své doby zmizel i Wurbs z paměti veřejnosti. „Socialistický stát nechtěl o těchto lidech udržovat povědomí. Navíc jeho firma byla zkonfiskováno, měla národního správce. Wurbs prostě po odsunu na Československém území skončil. Pro náš region má ale opravdu velký význam, proto jsme se léta snažili práci tohoto neprávem pozapomenutého autora dát dohromady a představit veřejnosti. Podařilo se nám to letos, kdy si připomínáme 55 let od jeho smrti,“ uzavírá kurátorka výstavy.
Pohlednice, historické fotografie, jejich zvětšeniny nebo třeba historický kufřík, ve kterém Wurbs nosil skleněné destičky se snímky a který pochází ze sbírek Státního hradu a zámku Frýdlant, můžete v Severočeském muzeu v Liberci navštívit až do 1. června. Otevírací doba muzea je denně od úterý do neděle od 10 do 19 hodin. Vernisáž proběhla ve středu 19. února.
Zhruba do dvou měsíců se chystá muzeum vydat i speciální katalog o životě a díle tohoto fotografa a vydavatele.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
