Turnovské muzeum vystaví repliku Svatoštěpánské koruny uherských králů

„Návštěvníci budou moci Svatoštěpánskou korunu vidět poprvé v místě jejího vzniku, tedy v Turnově. Muzeum Českého ráje se práci Jiřího Urbana věnuje systematicky a dlouhodobě. Nepochybuji o tom, že i v případě Svatoštěpánské koruny bude zájem návštěvníků od nás i ze zahraničí velký, stejně jako v případě již dříve vystavených korun a dalších šperkařských prací autora,“ říká náměstkyně pro kulturu a cestovní ruch Libereckého kraje Květa Vinklátová (Starostové pro Liberecký kraj).

Turnovské muzeum postupně vystavilo všechny dosud vytvořené kopie korunovačních klenotů od Jiřího Urbana, až na jednu – právě na Svatoštěpánskou korunu uherských králů. Tento klenot, stejně jako další středověké panovnické insignie, má fascinující historii, která se odráží i v jeho podobě. „Základem koruny je byzantská obroučka zdobená drahokamy, emailovými medailony světců a zavěšenými přívěsky. Mezi 11. a 13. stoletím byla doplněna o obloukové kamary a charakteristický nakloněný křížek. O příčině jeho sklonu existuje mnoho teorií – některé předpokládají, že byl poškozen při ukrývání, jiné tvrdí, že ho nechali záměrně ohnout Habsburkové, aby oslabili jeho symbolickou moc. Ani maďarští historici se v této otázce neshodnou,“ říká kurátor sbírkových fondů výtvarného umění a šperku turnovského muzea Miroslav Cogan.

Pro Maďary má Svatoštěpánská koruna zasvěcená patronovi země podobný význam jako pro Čechy koruna Svatováclavská. „Její důležitost dokládá i to, že se stala součástí maďarského státního znaku jako „Svatá koruna“ (Szentkorona). Její osudy byly velmi dramatické – například v roce 1463 ji musel uherský král Matyáš Korvín vykoupit od císaře Friedricha III., který ji získal po obsazení korunovačního města Székesfehérvár. Poslední velká historická epizoda se odehrála na konci druhé světové války. Na jaře 1945 byla koruna prohlášena za americkou válečnou kořist a odvezena do USA. Do Maďarska se vrátila až v roce 1978,“ podotýká kurátor výstavy.

Ačkoli se Svatoštěpánská koruna v českých dějinách objevuje jen okrajově, je spojena s významnou panovnickou dynastií Lucemburků. V roce 1387 s ní byl korunován devatenáctiletý Zikmund, syn Karla IV., který se později stal českým králem a římským císařem. Na uherském trůně setrval dlouhých padesát let.