Prohlídková trasa na hradě Grabštejn u Chotyně na Liberecku se dnes rozrostla o další tři pokoje. Návštěvníka zavede do někdejší vrchnostenské kanceláře, pokoje panského úředníka a do zámeckého pokoje z konce 19. století, kdy na Grabštejně pobýval poslední mužský potomek z rodu Clam-Gallasů František.
Nebydlel však na hradě, ale na zámku, který byl postaven pod ním. Tam ale dnes sídlí armáda a veřejnosti není přístupný.
Návštěvníci na Grabštejně uvidí i vzácnou sbírku žitavské keramiky ze 17. a 18. století. "Je to takový grabštejnský poklad, jsou to ty možná na první pohled ne úplně hezké a dost obyčejné, do zelena laděné talíře na stěnách lovecké chodby," řekl dnes u příležitosti otevření rozšířené prohlídkové trasy spoluautor expozic Vladimír Tregl z Územní památkové správy Sychrov. Jde podle něj o tzv. žitavskou fajáns, které se na světě dochovalo jen kolem 400 kusů, proto je zdejší sbírka tak cenná. Na Grabštejně je zhruba 40 kusů, tedy desetina světových sbírek a navíc i nejstarší talíř z této lidové keramiky s letopočtem 1656.
Nově koncipovaná prohlídková trasa nazvaná Procházka historií proti proudu času mapuje významná období historie Grabštejna a návštěvníka provede hradními interiéry od renesance až do počátku 20. století, kdy už dávno hrad nesloužil šlechtě. Od roku 1818 tu totiž bylo centrum správy clam-gallasovských panství. Kvůli zařazení nových místností byla hlavní prohlídková trasa zkrácena o sklepní prostory, ty jsou nově zahrnuty do prohlídkové trasy "Za tajemstvím sochy sv. Barbory". "Hlavní prohlídková trasa by jinak už byla příliš dlouhá," řekla kastelánka Iva Bártová.
Grabštejn má velice bohatou historii. První zmínky o hradu na strmém ostrohu nedaleko údolí Lužické Nisy pocházejí ze 13. století. Až do poloviny 16. století patřil pánům z Donína, od nichž ho koupil zemský rada a místokancléř Jiří Mehl ze Střelic. Gotický hrad dal přestavět na velkolepé renesanční sídlo. Podobu v té době zcela změnila i původní kaple sv. Barbory, dnes řazená mezi nejpůsobivější renesanční prostory českého venkova. Mezi majiteli Grabštejna byl například i Albrecht z Valdštejna, posledními vlastníky byli Clam-Gallasové, kteří ho získali v roce 1704.
Ještě v 90. letech minulého století hrozilo, že se Grabštejn promění v ruinu. Jeho záchrana stála kolem 100 milionů korun. Kromě státu při obnově pomohly občanské iniciativy a Česko-německý fond budoucnosti. Na obnovu interiérů a zejména kaple sv. Barbory významně přispěly i benefice, které patří k létu na Grabštejně od roku 1993. Za ta léta vynesly přes pět milionů korun. "Když to tady dnes procházím, jsem hrdý na to, že jsem se toho mohl zúčastnit. Stal jsem se svědkem velkého zázraku, kdy se z ruiny stala národní kulturní památka," řekl sólista opery Národního divadla v Praze Luděk Vele, který letos připravuje na Grabštejně už 23. benefici.
Zdroj: ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
