Do libereckého muzea se po třech letech vrátil Metelkův betlém

"Betlém už byl v opravdu velmi špatném stavu, zrestaurovali jsme celou konstrukci, převody, každou mechaniku. Po těch letech, co to dělám, myslím že je nejdůležitější u mechanických betlémů zachovat mechaniku tak, jak je, a nedělat z toho současné moderní stroje, i když víme, že bychom to uměli líp pomocí dnešní techniky. Zachování téhle mechaniky bude obrovský odkaz pro další generace, aby viděly, jak se tenkrát ty betlémy skutečně dělaly," řekl restaurátor Kamil Andres. Zachovat originál je podle něj mnohem pracnější než udělat betlém nový, stojí to ale za to.

Beltém začal zřejmě v 50. letech 19. století stavět Jakub Metelka ze Sklenařic na Semilsku. "Ten betlém se stavěl jako vlaštovčí hnízdo, každý rok ve světnici ve Sklenařicích přibýval kousek. Neměl jednotný záměr a byl z prostředků, které měl stavitel k dispozici," popsala vznik betléma kurátorka muzea Bohunka Krámská. Betlém je celý dřevěný. "Stavělo se tak až do Metelkovy smrti v roce 1902, v té době měl ten betlém sedm metrů po jedné straně světnice a tři metry po druhé. Bylo to obrovské, rozlehlé dílo, které pak syn Václav přetvořil do podoby, kterou dnes mohou vidět návštěvníci muzea," doplnila.

Původně byly figury betléma papírové, právě Václav Metelka je později nahradil dřevěnými vyřezávanými. Betlém je dnes široký 3,5 metru a je osazen 260 dřevořezbami o výšce od tří do 20 centimetrů, z nichž je více než třetina pohyblivých. Figury jsou různých typů a od několika autorů. Pohonný mechanismus je také dřevěný. "Původně byl poháněn závažím, které nyní nahradil elektromotor," řekla Krámská. Současný betlém je podle Kurátorky až na malované Jáchymovo pozadí dílem Václava Metelky.