Volby jsou za námi a s nimi přicházejí na řadu nejen povolební vyjednávání, ale také diskuse „co by – kdyby“. Jak se rozdělují mandáty podle d‘Hondtova pravidla? Co by se stalo, kdyby TOP09 do sněmovny nedostala? Nebo kdyby některé strany kandidovaly dohromady? Pojďme si to ukázat.
Do poslanecké sněmovny volíme pomocí poměrného volebního systému. To znamená, že hlasujeme pro kandidátní listiny, ne pro jednotlivé kandidáty jako u většinového volebního systému. Volič tedy na prvním místě hlasuje pro stranu, ne pro kandidáta. Podrobnosti fungování rozdělování mandátů podle d“Hondtova pravidla naleznete například ZDE.
Platí, že volební systém obecně zvýhodňuje velké strany, respektive znevýhodňuje malé strany s volebním ziskem pod 10 % právě kvůli existenci poměrně malých volebních obvodů. Následující tabulka ukazuje, jak by vypadalo rozdělení křesel, kdyby celá Česká republika byla 1 volební obvod. Vidíme, že na úkor ANO 2011 by jednotlivé strany získaly další poslance.
A jak by se změnilo rozložení sněmovny, kdyby TOP 09 skončila těsně pod 5 % (a za jinak nezměněných podmínek)? Její mandáty by se přerozdělily ostatním parlamentním stranám, v Praze by tak po jednom mandátu získalo ANO, SPD a Piráti. Ve Středočeském kraji by mandáty získaly KDU-ČSL a SPD. V Jihočeském kraji a Jihomoravském kraji by mandát po TOP 09 získalo opět ANO. Celkem by tak ANO získalo 3 mandáty, SPD 2 a Piráti 1 nový mandát, což by teoreticky umožnilo vznik dvou nových dvoučlenných koalic, buď ANO s SPD (105) nebo ANO s Piráty (104). Zároveň by to znamenalo, že případná koalice antisystémových stran (ANO, SPD a KSČM) by ve Sněmovně právě dosáhla na ústavní většinu, mohla by pohodlně hlasovat o změnách ústavy a tím zvýšit tlak na pojistnou roli Senátu v parlamentní demokracii České republiky.
A co by se stalo, kdyby se před volbami zformoval středopravicový blok, po kterém volali někteří politici? Tento blok by zahrnoval ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN. Pro účely tohoto článku prostě sečteme výsledky jednotlivých stran, ačkoliv reálný výsledek předvolební koalice není možné přesně odhadnout jako prostý součet preferencí koaličních stran. Zajímá vás výsledek? Odpověď je v tabulce.
Nejvíce hlasů by ve prospěch Bloku pravice ztratilo ANO 2011, u ostatních stran by změny byly velmi malé. Z hlediska formování koalic by jen zmizela možnost koalice ANO+KDU+ČSSD a naopak by se objevila možnost velké koalice. Společnou kandidaturou by strany získaly 12 mandátů navíc, což by představovalo zvýšení počtu mandátů o plných 25 %.
Již před vznikem samostatné České republiky se rozhořely spory mezi zastánci poměrného a většinového systému. Oba systémy již byly během české historie použity, většinový za Rakouska-Uherska, poměrný za První republiky. Pravda, za totalitních dob komunismu se oba systémy prostřídaly, ale vzhledem k absenci opozice byl volební systém naprosto irrelevantní. Mezi současné zastánce většinového systému patří například Andrej Babiš.
Který je lepší? Oba systémy mají své výhody a nevýhody. Obecně řečeno, každý volební systém je kompromisem mezi reprezentativností a akceschopností vzniklé parlamentní komory. Pokud bychom u nás přešli na většinový systém, vládní strana by měla mnohem větší prostor prosadit svůj program a nemusela by obvykle (ani většinový systém negarantuje většinu pro jednu strany – jak se například stalo již dvakrát za posledních 7 let ve Velké Británii) brát ohledy na opoziční strany. Na druhou stranu představuje poměrný systém určitou pojistku, která garantuje minimálně delší a vícestrannou debatu o jednotlivých návrzích na změnu legislativy. Jestli je toto dobrá, nebo špatná věc už záleží spíš na individuálním posouzení každého voliče.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
