pondělí 19. dubna 2021 Rostislav

Babiš se dříve obklopoval chytrými a schopnými odborníky, dnes má jen loajální lidi bez idejí, říká bývalý primátor Liberce

Jak rychle přišel, tak rychle odešel. Jméno Tibora Batthyányho se do povědomí široké veřejnosti zapsalo až před komunálními volbami v roce 2014, kdy tento tehdy šestatřicetiletý projektový manažer v IT dovedl ANO k vítězství v krajském městě. Sám se stal primátorem a to navzdory nulovým zkušenostem z politiky. O čtyři roky později se po neúspěchu v dalších volbách stáhl zpět do soukromého sektoru, kde nyní podniká v malé rodinné firmě. Jak se dnes daří bývalému libereckému primátorovi a jak hodnotí současné vedení města? Nejen o tom se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

Cesta na radnici
V komunálních volbách v roce 2014 byl zvolen zastupitelem města Liberce, když vedl kandidátku hnutí ANO 2011. I když hnutí skončilo ve městě na druhém místě (18,05 % hlasů, 9 mandátů), podařilo se mu vyjednat koalici s vítězným subjektem Změna pro Liberec v takové podobě, že se stal 27. listopadu 2014 primátorem města.

Když jste přicházel, neměl jste roušku ani respirátor. Nosíte je?
Na ulici ne. Na čerstvém vzduchu jsem v bezpečí. Ať mi nikdo neříká, že bych je měl nosit i venku.

Nikdo vás za to zatím nenapomenul?
Ne, ne. Já se takhle cítím bezpečně. Věřím tomu, že je mnohem menší šance na čerstvém vzduchu chytnout covid, než že narazím na člověka z řad blbců, který mě osočí. Když jdu někam do uzavřených prostor, tak si samozřejmě respirátor vezmu. Nebo také v případě, že jsem o to druhou stranou požádán. Je to o nějaké svobodě. Bohužel jsme nejspíš národ, který si zvykl, že musí být komandován a neumíme převzít zodpovědnost za sebe.

Když už jsme u toho, jaká je podle vás cesta z koronavirové krize?
Těžko říct. Po roce tohohle marastu bych trochu parafrázoval Havla: „Lidi tady mají blbou náladu.“ V březnu loňského roku lidé nadávali, že se zavřou kadeřnictví, hospody a podobně. Všichni doufali, že to bude jen na krátkou dobu. Nálada byla úplně jiná a byl mnohem větší respekt k opatřením i vládě. Teď jsme o dvanáct měsíců dál a ten stav je mnohem horší a restrikcí přibývá. Jaká by tedy mohla být nálada ve společnosti? Samozřejmě, že hrozná. Zeptejte se podnikatelů.


Tibor Batthyány na ustavujícím zastupitelstvu v roce 2014.

Když narážíte na podnikatele. Jak se koronavirová opatření dotkla vašeho podnikání?
Dělám v malé rodinné firmě. Nejsme sice v žádném oboru, který by byl přímo zavřený, ale stejně to na nás dolehlo. Zakázky prostě nejsou. Od státu ale žádné peníze nechceme. Nějak to musíme přežít.

Dnes lidé přicházejí na to, že pokud si tvořili finanční zásobu na čtvrt nebo půl roku, tak je to málo. A co teprve ti, co šli od výplaty k výplatě? To, co se teď děje po ekonomické stránce zhuntuje společnost víc než samotná nemoc. Lékařská etika hovoří, že léčba nesmí být horší nemoci. To znamená, že léčba covidu nesmí být horší než samotný covid. To, co tedy dělá vláda, zlikviduje více lidí než samotná nemoc. Navíc je řadou studií vyvráceno, že by měl lockdown nějaký pozitivní vliv na takovou situaci.

Zdravotnictví je ale v tento moment přetíženo, což jde reálně vykázat statistikami. Bez nějakých opatření se tedy neobejdeme, souhlasíte?
Povím vám to takhle. Nějakou dobu jsem žil v Anglii a tak bych si dovolil takové menší porovnání. České a britské zdravotnictví je jako nebe a dudy. To my můžeme být rádi za to, co tu máme za zdravotnictví. Je robustní, dobře vybavené a se skvělými lékaři. Navíc je naše zdravotnictví, řekněme plovoucí. Přijde koronavirová pandemie a pružně přibývají akutní lůžka. Umíme se našim zdravotnictví přizpůsobit situaci. Dle mého je však v tenhle moment v nemocnici spousta pacientů, kteří tam být nemusí. To potvrzují i lékaři. Druhá věc je, že jsou už nějakou dobu zavřené školy. Spousta zdravotníků má jedno, dvě, tři děti a musí být s nimi na ošetřovačce. To také odčerpává kapacity ze zdravotnictví. A samozřejmě situaci neulehčily ani předchozí vládní garnitury, které dvacet let redukovaly zdravotnictví. Proto si myslím, že na to, jak složitá situace tu teď je, obstálo české zdravotnictví jen s drobnými výhradami.

Už nejste politicky činný, sledujete i tak kroky vlády?
Pana Babiše a zprávy se raději snažím nesledovat. Sám si najdu, co potřebuji vědět. Víc mě nezajímá.

A není to škoda? Andreje Babiše znáte nejspíš lépe, než kdokoliv jiný. Během svého působení v ANO jste ho poznal velmi dobře. Jak na vás teď působí?
Pan Babiš umí sugestivně podat jakoukoliv lež. Také umí dobře postrašit. Všiml jsem si, že za poslední dva, tři roky hodně sešel. Neustále musí odpinkávat do autu ty své kauzy. Tenhle rok navíc ukázal, že si tenhle člověk vlastně celou dobu jen hrál na krizového manažera, ale ničím takovým není.

Když hnutí vznikalo, dokázal se Babiš aspoň obklopovat chytrými a schopnými lidmi. Ty pak ale časem zjistili, co je zač a odešli. Teď kolem něj zůstávají jen stoprocentně loajální lidi bez vlastní idey. Sám si myslím, že to horko těžko ukočíruje do voleb. Otázkou je, co bude potom. Když se podíváte na současnou opozici, tak vidíte jen bezzubé plány bez koncepce. Nic, co by mělo šanci uspět.

Přesuňme se k něčemu jinému. Na sociálních sítích si často neberete servírky. Sdílel jste například článek týkající se restrikcí, ve kterém mluvil také hejtman Libereckého kraje Martin Půta. K němu jste napsal: „Tohle je schizofrenní chování nebo předvolební politické lavírování nejhrubšího zrna! Aneb, když se chceš dostat z hov*n tím, že je spolykáš.“ Naopak k tématu o zákazu nočního vycházení jste doplnil: „Průkaz vám vystaví místně příslušný úřad Gestapa.“ To je jen krátká ukázka. Nepřeháníte to někdy se svými výroky na sociálních sítích?
Někdy absurdní příklady teprve donutí lidi uvažovat. Někdy musíte zapřehánět. Dělají to všichni politici. Dělal to Masaryk i Havel. Je potřeba používat silných slov. Většinou se přes den k facebooku nedostanu a otevřu si ho až večer, když si sednu do toho mého křesílka s fajfkou. V ten moment se na mě vyvalí třeba šedesát příspěvků, které reagují na to, co jsem „provedl“ minulý den. Snažím se na všechny ty podněty reagovat, ale je pravda, že někdy můžu trošku ulítnout. Člověka může vytočit, že to prostě ta druhá strana nechce pochopit. Pak si někdo udělá screen a vytrhne z celého komentáře jednu část a už to jede. Dneska je moderní dělat si z toho koláže a hned toho dotyčného onálepkují jako třeba nácka nebo radikála.

Nepřipravujete si těmito výroky také úrodnou půdu pro volby? Přeci jen poutání pozornosti na sociálních sítích by vám mohlo pomoci.
Upřímně, teď nad tím nepřemýšlím. Máte ale pravdu, poslední čtvrtrok si říkám, že bych klidně nějaké straně pomohl, protože mi vadí, kam to spěje. Můj pohár trpělivosti už přetekl. Nemám to ale rozmyšlené.

Tak jinak. Za tu dobu, co nejste primátorem, přišla nějaká nabídka kandidovat?
Ano, přišlo jich několik. Ani jsem nad nimi ale nepřemýšlel. Chtěl jsem si odpočinout od politiky. Mám tři holky a chci se věnovat hlavně jim. Z nějakého veřejného dění jsem chtěl vypadnout.

To říkal i pan Prymula a jak to dopadlo…
No vidíte, to je pravda. Já to ale na rozdíl od něj stále dodržuji. Já to vydržel několik let, on jen pár dní.

Takže kandidovat ve volbách nezvažujete?
Chci měnit věci, nechci být jen facebookový rýpal.


Tibor Batthyány.

Jelikož se profilujete pravicově, byla by tedy pro vás zajímavá nabídka například od Svobodných, se kterými jste už v minulých komunálních volbách kandidoval v koalici za PRO?
Asi ano. Zvažoval bych to. Vím jen, že už nikdy nechci být členem žádné strany. To mám za sebou.

Být opět politikem na plný úvazek by vám tedy nevadilo?
Na rovinu říkám, že mi práce na radnici chybí. Stejně tak mi chybí ta spousta šikovných lidí, co tam pracují. Můj rozdíl oproti jiným byl v tom, že jsem se nepřišel zalíbit. Ten, kdo tam s něčím podobným jde, tak nikdy neudělá nic kontroverzního a bojí se řešit problémy, co nemusí dobře dopadnout. Kdo nic nedělá, nic nezkazí a má šanci být opět zvolen. Kvůli tomu já tam ale nešel.

Když jsem přišel na radnici, nebyl tam jediný projekt rozpracovaný. Byl tam prázdný stůl a úřad fungoval jako za krále Klacka. Největším úspěchem předchozí vlády bylo, že se na čas zavřela Revoluční ulice a po tomhle projektu tam zůstaly pomníky v podobě vysouvacích patníků.

To asi nepovažujete za největší úspěch za ty čtyři roky nebo ano?
Ne, určitě ne. Z nuly se podařilo vybudovat spoustu projektů. A musím říct, že ať byl Honza Korytář jakýkoliv, tak vždycky byl pracovitý. Společně jsme nastartovali například projekt navigace na volná parkovací místa. To tady stoprocentně chybělo a hodně to pomáhá. Všeobecně jsem byl vždycky zaměřený na takové ty chytré projekty, které zjednodušují život místním i turistům. Povedlo se nám taky podstatně digitalizovat samosprávu města. Pamatuji si, jak se při mém nástupu chodilo se šanony na zastupitelstvo. Dneska je to všechno on-line. Elektronizaci jsme podřídili všechno.

A jak hodnotíte svého nástupce v primátorské pozici?
Když to porovnám s prací naší koalice, tak je to něco jako na Tatře takové to „želva - zajíc“. Takhle, rok a půl jsem sledoval dění na radnici pod novým primátorem a pak jsem přestal, protože se tam dle mého nic nedělo. Jako pozitivum vidím, že pomalu dotahují projekty, které jsme nastartovali my. Například sociální bydlení nebo komunitní centrum. Škoda, že nám nefungovala komunikace s Honzou Korytářem, Liberec mohl mít už dávno také nový terminál na autobusovém nádraží pod vlakáčem. V tom jsem trochu pohořel.

A co projekt Tatry Mountain Resorts na Ještědu. To jako úspěch neberete?
Samozřejmě, že ano. Jsem strašně rád za to, že to takhle dopadlo. Bohužel je teď po pěti letech krásná zima a oni nemohou fungovat, to však neovlivníme.


Bývalý primátor s Igorem Rattajem, předsedou představenstva Tatry Mountain Resorts.

Co berete naopak jako přešlap?
Pár jich bylo. Ten největší jsem udělal v samém začátku. Tam jsem poprvé zbystřil a začal se s nedůvěrou dívat na koaličního partnera. Teď mluvím o nepřijetí územního plánu. Tam si nás oni, jakožto zkušení politici, povodili a zblbli nás. Byli jsme hodně naivní.

V prosinci 2016 zrušilo hnutí ANO svou libereckou a frýdlantskou buňku, čímž vám v hnutí zaniklo členství. Jak nahlížíte s odstupem času na své angažmá v ANO?
Dneska je mi líto, čemu jsem pomohl na svět. Tehdy jsem to tak neviděl, stejně jako spousta těch lidí, co do toho šli. Já sám jsem do ANO vstoupil v době, kdy to byl jen spolek, nikoliv politická strana. To byl rok 2012. Chtěl jsem pomáhat spolku, ne žádné straně. V to se to přetransformovalo až později. Původně bylo v plánu, že budeme právě my přesvědčovat politiky, aby převzali ten nebo onen názor. Tahle představa se brzy ukázala jako mylná a přetransformovalo se to do politického hnutí. Upřímně, při mém vstupu do ANO, tedy do toho spolku, o kterém mluvím, jsem určitě neměl ambici někam kandidovat.

Pak jste ale v roce 2013 kandidoval na druhém místě do Parlamentu. Co vás přesvědčilo?
Byl to program, se kterým jsem souhlasil. Prosazoval méně byrokracie a všechny možné líbivé věci, které jsem zastával. V tomhle období jsem si začal uvědomovat, že tady začíná velká politika a tah na úspěch. Na nějaké demokratické procesy se úplně nehledělo. Přišla známá jména, nasadila se do jednotlivých krajů. Stropnický, Komárek a řada dalších. Pořád jsem ale věřil tomu programu.


Rok 2014 a Tibor Batthyány na začátku své politické kariéry.

Kdy se to začalo lámat?
Poté, co se dostalo ANO do Parlamentu a stalo se součástí vlády. Spousta těch věcí, co byly v programu, se jedním tahem škrtly. Začalo se vymýšlet, jak ty podnikatele víc utáhnout, zařizovalo se EET a celkově se ANO vydalo jiným směrem, než bych prosazoval já. Říkal jsem: „Ano, jsou to legitimní nástroje, ale v programu jsme přeci slibovali něco jiného.“ Místo toho, aby se zeštíhloval stát, tak se stále nabírali další a další lidi. Místo toho, aby se provedla nějaká rekonstrukce MŠMT a dotací do sportu, tak se peníze vyvedly bokem a vznikla Národní sportovní agentura. A tak to je se vším. Podívejte se na e-Government. Pokud ho vedou lidi, kteří řeknou, že tohle nebo tohle koupí na Alze, tak je asi něco špatně.

Vnitrostranicky i navenek jsem poté začal ANO kritizovat. Nejhorší na tom všem bylo, že vnitrostranicky to nemělo žádný efekt. Přišel jsem na výbor a zeptal jsem se, jestli se mnou mají problém. Nikdo nic neřekl a druhý den jsem se dozvěděl, že jsem vyloučen. V té naší liberecké buňce navíc začali převažovat ti bezideoví členové, na kterých ANO stojí. Co vám budu povídat, nejsem asi rozený politik.

V dalších volbách jste kandidoval za PRO společně v koalici se Svobodnými. Do zastupitelstva jste se však nedostal a z politiky jste zmizel. Čím se teď živíte?
Jak jsem řekl, podnikám. Dělám kalorimetrii. Tedy testovací zařízení, teplotní komory a podobně. Je to vlastně vývoj a inovace. Jsme rodinná firma, ve které jsme tři. Bohužel v tenhle moment nám aktuální situace moc v podnikání nepomáhá. Upřímně, nevidím světlo na konci tunelu a je dost možné, že budu muset dočasně hledat jiný zdroj obživy.

Hodnocení článku je 72 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Michael Daněk, archiv

Štítky Liberec, primátor, Tibor Batthyány, ANO, volby, koronavirus, rozhovor, Andrej Babiš.

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.