Češi se nedívají na svoje životní vyhlídky zrovna růžově. Přiznávají, že mají v posledním roce problém zaplatit účty na konci měsíce a očekávají, že se to v nejbližší době ještě zhorší. Když pak dostanou otázku na evropské volby, skoro tři čtvrtiny z nich odpoví, že je vůbec nezajímají. To je zdaleka nejvíc z celé EU.
Takové jsou čerstvé výsledky průzkumu Eurobarometer půl roku před evropskými volbami. Data byla sbírána na přelomu září a října letošního roku na vzorku tisícovky českých respondentů. Celkově se výzkumníci dotazovali 27 tisíc obyvatel ze zemí sedmadvacítky.
Šetření potvrzuje dlouhodobý trend, že Češi patří v EU k největším skeptikům. A to, ať už jde o vývoj jejich státu nebo obecně Evropy.
Zatímco na otázku ohledně jejich životních podmínek v příštím roce odpovídají Evropané nejčastěji - ve 46 procentech - tak, že zůstanou stejné, polovina Čechů očekává, že se zhorší. Hůř na tom pak podle nich bude jak celý český stát, tak i celá unie.
Tento výsledek odpovídá špatným ekonomickým výsledkům Česka. Země má za sebou období rekordní inflace a jako jediná v EU se nedostala na výkon hospodářství z doby před covidovou pandemií.
Skepsi obyvatelé Česka ukazují i v jiných otázkách. Většina lidí (60 %) je například přesvědčena, že kroky EU mají nějaký vliv na jejich život. Jde o podprůměrné číslo ve srovnání se zbytkem EU a především, je to pokles o 14 procentních bodů oproti předchozímu měřením letos na jaře.
Pokles pocitu vlivu EU na život Čechů je největší v EU. Děje se tak navzdory tomu, že Češi mají za sebou úspěšné evropské předsednictví, kdy řadu konkrétních věcí ovlivnili a přestože veřejné debatě v zemi letos vévodila opatření související s evropským Green Dealem.
Nedávné šetření agentury STEM ukázalo, že téma nové emisní normy na auta Euro 7 dokonce co do popularity předběhlo tradiční domácí otázky. Euro 7 přitom letos na podzim, zhruba v době sběru dat do Eurobarometru, kulminovalo. Ukazuje to, že čeští politici nedokážou roli EU v této a dalších věcech veřejnosti vysvětlit.
Volit v eurovolbách, které proběhnou v červnu 2024, tak chce jen každý druhý Čech, což je, spolu s Kypřany, nejmíň ze všech obyvatel členských zemí.
Zpozornět by pak měli čeští politici, kteří podporují vstup Ukrajiny a dalších zemí do EU. Mezi českou veřejností totiž výrazně narostl počet odpůrců takového kroku.
Zatímco nadpoloviční většina Evropanů, 53 procent, souhlasí s tím, že by EU měla na pozadí ruské agrese „urychlit vstup Ukrajiny a dalších států do EU“, většina Čechů má přesně opačný názor - 57 procent s tím nesouhlasí. Znamená to nárůst nesouhlasu s rozšířením o deset procentních bodů oproti jaru 2023.
