Prohloubení polského hnědouhelného dolu Turów, ale také možnosti řešení územního dluhu České republiky vůči Polsku. To jsou dvě hlavní témata, která na čtvrteční schůzce projednal hejtman Libereckého kraje Martin Půta s předsedou vlády Bohuslavem Sobotku.
„Informoval jsem předsedu vlády o tom, že záměr rozšíření těžby dolu Turów má zásadní vliv na životní prostředí, největší hrozbou je ztráta vody z podzemních zdrojů pro obce na Frýdlantsku i Hrádecku. Požádal jsem ho o pomoc s řešením tohoto problému na vládní úrovni. Odhad nákladů na nezbytná opatření je více než 2 miliardy korun, což je mimo možnosti obcí i kraje,“ řekl hejtman Martin Půta (SLK).
Slovo Turów je v posledních měsících čím dál častěji skloňováno nejen v obchích na Frýdlantsku. Polský hnědouhelný důl zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044, počítá s rozšířením dolu podél silnice z německé Žitavy do Bogatyně. Je to jen 300 metrů od nejbližšího obydleného českého území v Uhelné na Hrádecku. Problematické je zejména plánované prohloubení o 80 metrů pod úroveň hladiny moře, což by sousední Frýdlantsko, a také oblast Hrádku nad Nisou a Chrastavy připravilo o zdroje pitné vody. Pokud se naplní černé scénáře, odhadují se náklady na zajištění náhradního zásobování oblastí vodou na 2,136 miliardy korun.
„Hejtman ocenil vstřícný postoj premiéra, který se už s problematikou Turówa předem seznámil a chce přispět k hledání přijatelných řešení. Přislíbil, že o tom bude hovořit s resortními ministry a požádá je, aby problém Turówa zařadili na program jednání se svými polskými protějšky,“ doplnila mluvčí kraje Markéta Dědková.
Dalším tématem bylo aktuálně vzrůstající světelné znečištění pocházející ze skleníků v nedaleké Bogatynii, které využívají odpadní teplo z blízké elektrárny. Jejich plocha se má údajně dále rozšiřovat až na 100 hektarů, což je desetinásobek dnešní rozlohy.
Došlo také na téma majetkového vyrovnání Polska a České republiky. Liberecký kraj odmítá vydat Polsku pozemky měst a obcí v kraji v rámci vypořádání více než 50 let starého územního dluhu. Krajští radní se v prosinci postavili za Chrastavu, Bulovku a Dolní Řasnici jejichž pozemky navrhuje ministerstvo vnitra k vypořádání použít. Nejlevnější a také nejpřijatelnější by bylo finanční narovnání a to kraj preferuje, řekl hejtman Martin Půta. Podle předsedy vlády probíhá ze strany ministerstva vnitra posuzování právního stavu této záležitosti a vyhodnocování vhodných ploch poté, co koncem minulého roku obdrželo stanoviska krajů a dotčených měst a obcí.
Foto Facebook
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
