Dvacet až třicet procent studentů na to nemá, říká Zeman

Současný systém, kdy školy dostávají peníze za přijatého žáka, podle prezidenta vede k tomu, že se na ně dostávají i děti, které by tam neměly být. "Dvacet až třicet procent studentů na to nemá mentálně," prohlásil. Není ani pro zavedení školného či zápisného, zavedl by však penalizační poplatky za nesložené zkoušky či opakování ročníku. To by podle něj mohlo vést k tomu, že špatní studenti sami odejdou a najdou si školu, která odpovídá jejich schopnostem. Studenti se také zajímali, jak se staví Zeman k přijetí eura, jak vidí budoucnost země či jaký názor má na současný vývoj Ukrajiny a ruského prezidenta Putina. Studenti se vrátili i dluhům, které zůstaly po lyžařském mistrovství světa v Liberci.

Podle Zemana by měli lidé, kteří je způsobili, nést svůj díl odpovědnosti, a to i finanční. Po šampionátu před pěti lety zůstaly dluhy ve výši 92 milionů korun a organizátor skončil v konkurzu.

Prezident Miloš Zeman se včera také vymezil proti změnám prezidentských pravomocí, o nichž v současnosti uvažuje vládní koalice i opoziční strany. Během návštěvy Libereckého kraje se postavil proti zavedení lhůt ke jmenování premiéra i posilování sněmovní většiny ve vztahu k prezidentovi. O zúžení časového prostoru, ve kterém prezident musí jednat, usiluje například premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ten chce, aby hlava státu musela po volbách jmenovat nového premiéra do 30 dnů od konání ustavující schůze Sněmovny.

Uvažuje se i o dalších lhůtách. Zeman letos čelil kritice, že Sobotku premiérem jmenoval až více než 80 dní po volbách, tedy nejdéle v dosavadní historii ČR. "Dlouhé lhůty nebyly potřeba pro rozhodnutí prezidenta, ty byly potřeba, aby se dohodly tři velmi různorodé strany, programově i personálně a také, aby se vyřešila situace v sociální demokracii," poznamenal k tomu.

"V demokratických stranách je vcelku obvyklé, že předseda, který skončí s nejhorším volebním výsledkem od roku 1992 je vyzván k rezignaci, a buď vyhoví nebo, což se u nás stalo, nevyhoví," neodpustil si také poznámku na adresu současného premiéra, který po volbách málem nezůstal v čele sociální demokracie. Další z uvažovaných variant, jak omezit prezidentské pravomoci, je podle dnešních Hospodářských novin možnost, aby strany v Poslanecké sněmovně hlasováním deklarovaly, že mají většinu. Současně by označily, kdo koalici povede. Prezident by pak jejich kandidáta musel jmenovat premiérem.

"Kdyby to tak bylo, tak dnes by v čele vlády byla Miroslava Němcová a ministrem financí Miroslav Kalousek. Protože podle toho návrhu by se našla 101 většina v parlamentu, která by mi uložila jmenovat Miroslavu Němcovou předsedkyni vlády a jinak nominovat Nečasovu vládu prakticky ve stejném složení, vyměnil by se jen premiér. To je zářný příklad, kam by tento návrh vedl," zhodnotil dnes návrh Zeman, který loni namísto Němcové premiérem jmenoval Jiřího Rusnoka.

O upřesnění či omezení prezidentských pravomocí se mluví intenzivně právě od loňského léta, protože Zeman tehdy Rusnoka a jeho úřednickou vládu jmenoval navzdory vůli parlamentních stran. Podle některých odborníků tím porušil dosavadní ústavní zvyklosti a jednal proti duchu základního zákona. Zeman naopak trvá na tom, že právě v takových momentech jako je rozpad vlády má prezident hrát roli "krizové pojistky".

Miloš Zeman chce také vrátit nerealizovaný projekt knihovny Jana Kaplického na pražskou letnou. "Je mi líto, že se nepostavila. Pokusím se přimluvit, aby se vrátil tento projekt tam, kam patří, to znamená na Letnou," řekl lidem na hlavním libereckém náměstí. "I když prezident nemá příliš velké kompetence, může si ale povolávat ministry, chodit do parlamentu, chodit na zasedání vlády a otravovat tak dlouho, až se mu nakonec někdy, ne vždy, vyhoví," poznamenal Zeman. Nová budova Národní knihovny v Praze na Letné měla být první významnou stavbou uznávaného britského architekta českého původu Jana Kaplického v jeho staré vlasti.

Takzvaný blob zvítězil v březnu 2007 v architektonické soutěži, nikdy se však nerealizoval. Okolo ambiciózního návrhu se rozpoutala bouřlivá diskuse, která postupně dostala politický rozměr. Proti stavbě se postavil tehdejší prezident Václav Klaus i další pražští politici hlavně z ODS. To Zeman, jak dnes přiznal, je zastáncem Kaplického knihovny. Oceňuje i další moderní stavby. Za jednu z nejkrásnějších moderních staveb označil Zeman liberecký hotel a vysílač Ještěd, který chce kraj prosadit na seznam kulturních památek UNESCO.

Podle Zemana si takové stavby ochranu zaslouží. "S panem ministrem kultury Danielem Hermanem (KDU-ČSL) jsme několikrát diskutovali o tom, že by bylo za potřebí chránit opravdu moderní a krásné stavby stejně, jako rozpadávající se hrady a zámky," dodal.

Napsala ČTK a Michael Daněk